Dnes je Synagoga ve Frýdku tématem zájmu a diskusí v různých oblastech. Jeho relevance přesáhla hranice a vytvořila všechny typy názorů a pozic. Jak na akademické půdě, tak ve veřejné sféře si Synagoga ve Frýdku získal pozornost odborníků i laické veřejnosti. Tento fenomén vyvolal rostoucí zájem o pochopení jeho důsledků a důsledků, stejně jako o hledání řešení a alternativ, jak jej účinně řešit. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Synagoga ve Frýdku, abychom analyzovali jeho dopad a nabídli komplexnější pohled na toto téma.
Frýdecká synagoga | |
---|---|
![]() Frýdecká synagoga na počátku 20. století | |
Místo | |
Místo | Frýdek-Místek, ![]() |
Souřadnice | 49°41′17,16″ s. š., 18°20′42″ v. d. |
Základní informace | |
Kraj | Moravskoslezský |
Ritus | reformní judaismus |
Datum posvěcení | 1865 |
Užívání | zbořena roku 1940 |
Architektonický popis | |
Architekt | Ambrož Zapletal |
Sloh | maurský sloh |
Typ stavby | templ |
Výstavba | 1864–1865, přestavěna 1893 |
Kapacita | 200 lidí |
Odkazy | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Frýdecká synagoga začala být podle plánů frenštátského architekta Ambrože Zapletala stavěna v maurském stylu roku 1864, brzy po založení židovského náboženského spolku ve Frýdku, a roku 1865 byla slavnostně vysvěcena těšínským rabínem Samuelem Friedmannem. Nacházela se blízko zámku v místech dnešní Revoluční ulice.
V červnu 1939 však byla synagoga nacisty vypálena a několik let chátrala, její rozvaliny se stávaly nebezpečné, až se nakonec rozhodlo o jejím stržení.