V tomto článku se ponoříme do tématu Synagoga v Polné, které v posledních letech vyvolalo velký zájem. _Var1 je koncept, který byl předmětem debat a diskuzí v různých oblastech, od politiky po vědu. V průběhu historie hrál Synagoga v Polné zásadní roli ve společnosti a utvářel způsob, jakým lidé interagují mezi sebou navzájem a prostředí kolem nich. V tomto smyslu je nezbytné do hloubky porozumět různým aspektům, které zahrnují Synagoga v Polné, a také jeho vlivu na rozhodování a konfiguraci reality, která nás obklopuje. Proto v tomto článku prozkoumáme různé přístupy a perspektivy související s Synagoga v Polné s cílem osvětlit téma, které i dnes vzbuzuje velký zájem a zvědavost.
Synagoga v Polné | |
---|---|
![]() Synagoga v Polné | |
Místo | |
Místo | Polná, ![]() |
Souřadnice | 49°29′6,72″ s. š., 15°43′20,28″ v. d. |
Základní informace | |
Kraj | Vysočina |
Okres | Jihlava |
Odkazy | |
Adresa | Karlovo náměstí 532 |
Ulice | Karlovo náměstí |
Kód památky | 11500/7-8734 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Synagoga v Polné se nachází na Karlově náměstí jako č.p. 532. Je veřejně přístupná a od září 2000 v ní sídlí Regionální židovské muzeum. Má galerii pro ženy, jež mívala samostatný vchod, na níž je dnes expozice Příběh Leopolda Hilsnera. V mužské části je pak umístěna expozice o historii Židů v Polné.[1] Je majetkem Federace židovských obcí v České republice. [2] Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[3]
První modlitebna místních Židů se nacházela v prkenné boudě. Později tuto funkci převzal soukromý dům Žida Samuela. Polenská židovská obec 14. srpna 1684 uzavřela s majiteli polenského panství smlouvu na stavbu zděné synagogy s rituální lázní. Stavba si vyžádala 474 zlatých a 41,5 krejcaru. Část nákladů bylo uhrazeno hotově, zbývajících 250 zlatých platila ve splátkách. Úrok činil 10 zlatých ročně.[4] V letech 1861–1864 došlo k opravě synagogy, po dobu rekonstrukce židovské obci majitelé panství prominuli povinný odvod ze synagogy a dokonce jim přispěli na opravu.[5] Svému původnímu účelu sloužila do roku 1943, kdy si v ní nacisté vybudovali sklad. Roku 1951 budovu zakoupila církev československá husitská, avšak bohoslužby se zde už nikdy nekonaly, po rozhodnutí komunistických úřadů se ze svatostánku stalo skladiště barev a chemických hnojiv a stavba tak chátrala. Až Klub za historickou Polnou po listopadu 1989 zachránil synagogu před demolicí, budovu opravil. Dne 19. července 1994 byla synagoga s rabínským domem navrácena Židovské obci v Praze.[6]
Stavitel ji vybudoval na obdélníkovém půdorysu a na východní straně nechal její základy podepřít oblým vyztužením.[7] Hlavní sál synagogy měřil 7,5 × 12,8 metrů. Z původního barokního vzhledu stavby mohou v současnosti návštěvníci spatřit čtyři typicky protáhlá okna s lomeným obloukem, po požárech byla několikrát přestavěna do novogotického slohu.[8] V letech 1996–2000 prošla rekonstrukcí, při které se objevily zbytky původní výmalby.