Synagoga v Krnově

V dnešním světě zaujímá Synagoga v Krnově ústřední místo ve společnosti, ať už na osobní, politické, sociální nebo kulturní úrovni. Jeho význam spočívá v jeho vlivu na různé aspekty každodenního života a také v jeho roli v historii a lidském vývoji. Postupem času se Synagoga v Krnově stal předmětem diskusí, studií a úvah, generujících protichůdné názory a vášnivé diskuse. Od svého dopadu na ekonomiku až po svou roli v individuální identitě se Synagoga v Krnově ukázal jako téma univerzálního zájmu, které nás vybízí k zamyšlení nad tím, kdo jsme a kam směřujeme. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Synagoga v Krnově, analyzujeme jeho význam a jeho dopad na dnešní svět.

Krnovská synagoga
Krnovská synagoga
Krnovská synagoga
Místo
MístoKrnov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°5′23,09″ s. š., 17°42′27,2″ v. d.
Map
Základní informace
KrajMoravskoslezský
OkresBruntál
Datum posvěcení5. června 1872
Užívánípříležitostné kulturní akce
Architektonický popis
ArchitektErnst Latzel
Slohnovorománský s maurskými prvky
Výstavba1871–?
Délka24 m
Šířka17 m
Výška22 m
Odkazy
UliceSoukenická
Oficiální webhttp://www.krnovskasynagoga.cz/
Kód památky36116/8-3011 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na fasádě tamější synagogy

Krnovská synagoga je význačná kulturní památka, jež se nachází na východním okraji městského jádra, na nároží ulic Soukenické č. 28/čp. 83 (nejprve Tempelring, potom Tuchmacherring, pak Gottwaldova třída) a Barvířské za budovou České pošty v Soukenické ulici č. 28/čp. 83.

Historie a popis

Synagoga v Krnově byla postavena jako náhrada starší modlitebny v letech 1871-2 místním stavitelem Ernestem Latzelem a vysvěcena 5. června 1872 brněnským rabínem Dr. Baruchem Placzkem.[1] Jedná se o stavbu v novorománském slohu s maurskými prvky v interiéru. Synagoga je připomínkou tehdejší prosperity místní židovské komunity, v jejíchž řadách bylo mnoho významných krnovských podnikatelů a osobností. Přestala sloužit bohoslužbám v roce 1938, kdy Krnov obsadila německá armáda. Jako jedna z mála synagog v regionu byla uchráněna před zničením v době nacistické okupace – na rozdíl od synagog v Hlubčicích, Ostravě, Opavě, Olomouci, které byly zapáleny a srovnány se zemí. Jeden svitek Tóry zachránil místopředseda krnovské židovské obce Karl Fried. Poté byla budova vzhledem k výhodné poloze blízko centra města adaptována na městskou tržnici. Po válce sloužila nejprve jako sklad, od roku 1960 jako státní okresní archiv nově vzniklého okresu Bruntál. Po povodni v roce 1997, která poškodila archiválie i samotnou stavbu, byla synagoga vyklizena.[2]

Je to samostatně stojící, dvoupodlažní halová budova obdélného půdorysu, s dvojicí věží na východním průčelí. V interiéru zaujme pozornost dřevěný kazetový malovaný strop a dřevěná galerie pro ženy na litinových sloupech po třech stranách sálu.[zdroj?]

Budova byla v letech 1958–1987 chráněnou nemovitou kulturní památkou.[3][4]

21. století

Budovu v 90. letech 20. století restituovala Židovská obec Olomouc, která ji v roce 2002 předala Federaci židovských obcí v ČR. Od podzimu 2003 se do synagogy začal pomalu navracet duchovní a kulturní život: pořádaly se koncerty se zaměřením na hebrejské písně, vystoupení židovských tanců, připomínky židovských svátků a další aktivity; souběžně se realizovala postupná památková obnova. V letech 2012-14 došlo k velkorysé komplexní rekonstrukci ke kulturně-společenským účelům v rámci projektu Revitalizace židovských památek v ČR zvané též 10hvězd. Templ, který provozuje občanské sdružení Krnovská synagoga, hostí stálou muzejní expozici "Židovští průmyslníci, podnikatelé a vynálezci".[5]

Galerie

  • Aron ha-kodeš v synagoze
    Aron ha-kodeš v synagoze
  • Hlavní loď synagogy
    Hlavní loď
  • Vitrína se svitky Tóry
    Nevyužívaný, vystavený svitek Tóry
  • Galerie
    Ženská galerie využívaná jako místo pro expozice
  • Pohlednice z 19. století
    Synagoga na dobové pohlednici ze 70. let 19. století
  • pohled ze Soukenické ulice
    pohled ze Soukenické ulice
  • pohled na vstup
    pohled na vstup
  • pohled z Barvířské ulice
    pohled z Barvířské ulice

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jägerndorf. S. 7. Die Neuzeit . 1872-06-28 . Roč. 12, čís. 26, s. 7. Dostupné online. 
  2. ↑ Historie Krnovské synagogy
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 147952 : židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  4. ↑ synagoga - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online. 
  5. ↑ Krnovská synagoga se opět skví v plné kráse. Témata . 2014-09-28 . Dostupné online. 

Literatura

  • KUČA, Pavel. Otisky poutníka Ahasvera: z historie židovské obce v oblasti Krnova, Bruntálu, Budišova nad Budišovkou a Osoblažska. Moravský Beroun : Moravská expedice ; Krnov : Občanské sdružení Krnovská synagoga, 2002. ISBN 80-86511-06-5
  • STEJSKAL, Jan. Historie synagogy v Krnově 1871–2004 :. In: Židé a Morava. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2005. ISBN 80-85945-43-6. Svazek XI. S. 164 – 170.
  • KLENOVSKÝ, Jaroslav: Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska, Grada Praha 2018, 384 stran, ISBN 978-80-271-0642-4

Související články

Externí odkazy

Synagogy v Moravskoslezském kraji
Ikonka synagogy Mapa MSK
viz též Seznam židovských památek v Moravskoslezském kraji