V dnešním světě zaujímá Synagoga v Krnově ústřední místo ve společnosti, ať už na osobní, politické, sociální nebo kulturní úrovni. Jeho význam spočívá v jeho vlivu na různé aspekty každodenního života a také v jeho roli v historii a lidském vývoji. Postupem času se Synagoga v Krnově stal předmětem diskusí, studií a úvah, generujících protichůdné názory a vášnivé diskuse. Od svého dopadu na ekonomiku až po svou roli v individuální identitě se Synagoga v Krnově ukázal jako téma univerzálního zájmu, které nás vybízí k zamyšlení nad tím, kdo jsme a kam směřujeme. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Synagoga v Krnově, analyzujeme jeho význam a jeho dopad na dnešní svět.
Krnovská synagoga | |
---|---|
Krnovská synagoga | |
Místo | |
Místo | Krnov, ![]() |
Souřadnice | 50°5′23,09″ s. š., 17°42′27,2″ v. d. |
Základní informace | |
Kraj | Moravskoslezský |
Okres | Bruntál |
Datum posvěcení | 5. června 1872 |
Užívání | příležitostné kulturní akce |
Architektonický popis | |
Architekt | Ernst Latzel |
Sloh | novorománský s maurskými prvky |
Výstavba | 1871–? |
Délka | 24 m |
Šířka | 17 m |
Výška | 22 m |
Odkazy | |
Ulice | Soukenická |
Oficiální web | http://www.krnovskasynagoga.cz/ |
Kód památky | 36116/8-3011 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krnovská synagoga je význačná kulturní památka, jež se nachází na východním okraji městského jádra, na nároží ulic Soukenické č. 28/čp. 83 (nejprve Tempelring, potom Tuchmacherring, pak Gottwaldova třída) a Barvířské za budovou České pošty v Soukenické ulici č. 28/čp. 83.
Synagoga v Krnově byla postavena jako náhrada starší modlitebny v letech 1871-2 místním stavitelem Ernestem Latzelem a vysvěcena 5. června 1872 brněnským rabínem Dr. Baruchem Placzkem.[1] Jedná se o stavbu v novorománském slohu s maurskými prvky v interiéru. Synagoga je připomínkou tehdejší prosperity místní židovské komunity, v jejíchž řadách bylo mnoho významných krnovských podnikatelů a osobností. Přestala sloužit bohoslužbám v roce 1938, kdy Krnov obsadila německá armáda. Jako jedna z mála synagog v regionu byla uchráněna před zničením v době nacistické okupace – na rozdíl od synagog v Hlubčicích, Ostravě, Opavě, Olomouci, které byly zapáleny a srovnány se zemí. Jeden svitek Tóry zachránil místopředseda krnovské židovské obce Karl Fried. Poté byla budova vzhledem k výhodné poloze blízko centra města adaptována na městskou tržnici. Po válce sloužila nejprve jako sklad, od roku 1960 jako státní okresní archiv nově vzniklého okresu Bruntál. Po povodni v roce 1997, která poškodila archiválie i samotnou stavbu, byla synagoga vyklizena.[2]
Je to samostatně stojící, dvoupodlažní halová budova obdélného půdorysu, s dvojicí věží na východním průčelí. V interiéru zaujme pozornost dřevěný kazetový malovaný strop a dřevěná galerie pro ženy na litinových sloupech po třech stranách sálu.[zdroj?]
Budova byla v letech 1958–1987 chráněnou nemovitou kulturní památkou.[3][4]
Budovu v 90. letech 20. století restituovala Židovská obec Olomouc, která ji v roce 2002 předala Federaci židovských obcí v ČR. Od podzimu 2003 se do synagogy začal pomalu navracet duchovní a kulturní život: pořádaly se koncerty se zaměřením na hebrejské písně, vystoupení židovských tanců, připomínky židovských svátků a další aktivity; souběžně se realizovala postupná památková obnova. V letech 2012-14 došlo k velkorysé komplexní rekonstrukci ke kulturně-společenským účelům v rámci projektu Revitalizace židovských památek v ČR zvané též 10hvězd. Templ, který provozuje občanské sdružení Krnovská synagoga, hostí stálou muzejní expozici "Židovští průmyslníci, podnikatelé a vynálezci".[5]