Světová výstava 1855

V dnešním článku hluboce prozkoumáme fascinující život Světová výstava 1855. Od svých počátků až po dnešní dopad tato postava/téma/datum zanechala nesmazatelnou stopu v historii. V následujících několika řádcích se ponoříme do nejintimnějších detailů jeho kariéry, analyzujeme jeho roli v různých kontextech a jeho vliv v různých oblastech. Přidejte se k nám na této vzrušující cestě za odhalením všech tajemství a kuriozit, které obklopují Světová výstava 1855, a připravte se na překvapení jeho odkazem.

Palais d'Industrie v Paříži

Světová výstava 1855 (francouzsky: Exposition universelle de 1855) byla v pořadí druhá světová výstava průmyslu a kultury, první konaná v Paříži, a to od 15. května do 15. listopadu 1855.

Základní informace

Výstava se stala významnou událostí ve Francii za vlády a pod patronací císaře Napoleona III. Navázala na londýnskou světovou výstavu z roku 1851 a snažila se ji ještě předstihnout. Jako měli Angličané Křišťálový palác, postavili Francouzi svůj vlastní Palais d'Industrie (Průmyslový palác); jeho stavba se nedochovala, neboť v roce 1900 byl na jeho místě pro světovou výstavu vybudován Grand Palais. Průmyslové a umělecké výstavy uvedené při této příležitosti byly považovány za nadřazené všem předchozím.

Podle oficiální zprávy výstavu navštívilo 5 162 330 návštěvníků. Z nich si asi 4,2 milionu prohlédlo průmyslovou výstavu a 0,9 milionu navštívilo expozici krásného umění. Výdaje činily asi 5 000 000 dolarů, zatímco příjmy byly sotva desetina této částky. Expozice zabírala 16 ha (39 akrů) a účastníci byli ze 34 zemí. Pro výstavu požadoval Napoleon III. podávat nejlepší víno z Bordeaux, které mělo zajistit dobré jméno Francie v zahraničí; jedním z přínosů výstavy bylo zavedení systému klasifikace bordeauxských vín.

Tato světová výstava také jako první měla pavilon věnovaný výlučně krásným uměním – Le Palais des Beaux-Arts, kde se účastnilo 28 zemí se zhruba 5000 malířských děl. Mezi umělci, kteří zde reprezentovali své země, byli např. Eugène Delacroix (48 obrazů), Dominique Ingres (40 obrazů), Camille Corot (6 obrazů), Jean-François Millet, Charles-François Daubigny, Johan Barthold Jongkind, Ludwig Richter.

U příležitosti konání výstavy se konala diskuse o zařazení fotografie mezi umění. Vystavovaly se jezdecké portréty, geografické snímky, brilantně nazvětšovaná panoramata a fotografie z Číny. Na výstavě byly k vidění daguerrotypie, kalotypie, talbotypie, mokrý kolodiový proces, woodburytypie. Z fotografů zde vystavovali André-Adolphe-Eugène Disdéri, Nadar, Gustave Le Gray nebo Adolphe Braun.[1] Fotografie ruské a turecké armády, reportáž z Krymské války představil Carol Szathmari.[2] Řada fotografů, kteří vystavovali na této výstavě, pokračovali také na výstavě v roce 1867 v Paříži.[1]

Na této výstavě získal stříbrnou medaili za své pohybové série průkopník fotografie John Dillwyn Llewelyn. Bronzovou získal Oscar Gustave Rejlander za své fotografické montáže. Světové výstavy byly vynikající příležitostí pro reportážní fotografy, kteří zvlášť podrobně dokumentovali zejména pavilony a významné hosty. Své snímky zde vystavoval také rakouský fotograf Andreas Groll.

Z expozice se dodnes dochoval jediný pozůstatek – divadlo Rond-point des Champs-Élysées z dílny architekta Gabriela Daviouda, které bylo původně umístěno v „Panorama National“.

Galerie

Palais de l'industrie

  • Umělecky ztvárněné paždí pušky, M. Gauvain a M. Claudin
    Umělecky ztvárněné paždí pušky, M. Gauvain a M. Claudin
  • Maják s lucernami opatřenými Fresnelovou čočkou.
    Maják s lucernami opatřenými Fresnelovou čočkou.
  • Keramické vázy, 1855
    Keramické vázy, 1855

Palais des Beaux-Arts

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b http://books.google.cz/books?id=PJ8DHBay4_EC&pg=PA514&lpg=PA514&dq=1855+Paris+Universal+Exposition+photographers&source=bl&ots=ZP5XJg4NG8&sig=I_DYT2ZkOEl-egigt680dC7ZHW4&hl=cs&ei=d487SrSqA8WksAbBrLVa&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1
  2. ↑ IONESCU, Adrian Silvan. Photographs from the Crimean War by Carol Szathmari . Muzeul Naţional de Istorie a României, 1998 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-16. (anglicky) 

Literatura

  • Napoléon III et la reine Victoria, une visite à l'exposition universelle de 1855, catalogue de l'exposition du Château de Compiègne (4 octobre 2008-19 janvier 2009), Paris, 2008.
  • Sur les traces des Expositions universelles à Saint-Cloud, catalogue de l'exposition du musée des Avelines (25 mars au 31 mai 2009), Saint-Cloud, 2009.
  • Sur les traces des Expositions universelles de Paris-1855-1937, Editions Parigramme, 2006, par Sylvain Ageorges.
  • Histoire illustrée de l'Exposition universelle, Charles Robin, ed. Furne, 1855
  • Visite à l'Exposition universelle de Paris, en 1855, ed. Hachette et Cie., 1855
  • Rapport sur l'Exposition universelle de 1855, Paris Exposition universelle internationale de 1855, 1857.
  • Le Magasin pittoresque, Édouard Charton, Paris , 1855.
  • La Peinture à l'Exposition universelle de 1855, Edmond et Jules de Goncourt, Paris, 1855
  • Les Beaux-Arts à l'Exposition Universelle de 1855 : Peinture, sculpture, Maxime Du Camp, Librairie nouvelle, 1855
  • Paris en miniature Guide pittoresque du voyageur suivi d'une description du palais de l'Industrie, Felix Lemaistre, ed.Garnier frères, 1856

Externí odkazy

Světová výstava

1851 (Londýn) • 1855 (Paříž) • 1862 (Londýn) • 1867 (Paříž) • 1873 (Vídeň) • 1876 (Filadelfie) • 1878 (Paříž) • 1880 (Melbourne) • 1889 (Paříž) • 1893 (Chicago) • 1897 (Brusel) • 1900 (Paříž) • 1904 (St. Louis) • 1905 (Lutych) • 1906 (Milán) • 1910 (Brusel) • 1913 (Gent) • 1915 (San Francisco) • 1933 (Chicago) • 1935 (Brusel) • 1937 (Paříž) • 1939 (New York) • 1958 (Brusel) • 1962 (Seattle) • 1967 (Montreal) • 1970 (Ósaka) • 1986 (Vancouver) • 1992 (Sevilla) • 1998 (Lisabon) • 2000 (Hannover) • 2005 (Nagoja) • 2008 (Zaragoza) • 2010 (Šanghaj) • 2012 (Josu) • 2015 (Milán) • 2017 (Astana) • 2020 (Dubaj) • 2023 (Buenos Aires) • 2025 (Ósaka) • 2027 (Bělehrad) • 2030 (Rijád)