Sv. Kateřina z Františkových Lázní
Ve světě Sv. Kateřina z Františkových Lázní existuje široká škála informací a názorů, které mohou být ohromující pro ty, kteří chtějí vstoupit do tohoto oboru. Ať už mluvíme o životě Sv. Kateřina z Františkových Lázní, dopadu Sv. Kateřina z Františkových Lázní na společnost nebo o vývoji Sv. Kateřina z Františkových Lázní v průběhu času, je třeba zvážit nespočet aspektů. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů souvisejících s Sv. Kateřina z Františkových Lázní, abychom poskytli komplexní pohled na jeho důležitost a relevanci v dnešním světě.
| Sv. Kateřina z Františkových Lázní | |
|---|---|
.jpg) Sv. Kateřina z Františkových Lázní | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | první čtvrtina 15. stol. |
| Popis | |
| Rozměry | 60 × 28 × 12 cm |
| Materiál | lipové dřevo |
| Umístění | |
| Umístění | Galerie výtvarného umění v Chebu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sv. Kateřina z Františkových Lázní (první čtvrtina 15. stol.) je socha světice, která byla patrně součástí oltářní skříně s Madonou a sv. Barborou. Typově představuje pokročilou fázi krásného slohu na západě Čech. Jako zápůjčka Městského muzea Františkovy Lázně (inv. č. S 88) je vystavena v expozici chebské gotiky Galerie výtvarného umění v Chebu.
Popis a zařazení
Menší socha z lipového dřeva, zpracovaná v nízkém reliéfu 60 × 28 × 12 cm, vzadu vyhloubená, bez polychromie. Chybí atribut v levé ruce a spodní část atributu (meče) v pravé ruce. Poškozena červotočem a hnilobou (koruna, lem šatu a části soklu). Restauroval J. Tesař (1970).
Podle rukověti meče v pravé ruce jde o sv. Kateřinu Alexandrijskou. V chybějící levé ruce patrně držela malé kolo. Hlava s dlouhými vlasy a korunkou je zpracována plně plasticky. Podle typu tváře, subtilního těla a bohatého řasení drapérie, charakteristického pro krásný sloh, je možné sochu datovat do první čtvrtiny 15. století.[1]
Jde o vyobrazení sv. Kateřiny, které transformuje v jednodušší podobě kompoziční typ Plzeňské madony. Socha mohla vzniknout v dílně mistra, který byl autorem Madony z Pomezí.[2] Podobná produkce sloužila uspokojení skromnější místní poptávky a reprodukovala schematicky vzory z vrcholné fáze krásného slohu. Řezbář se soustředil převážně na drapériové motivy, aplikované na ploché jádro sochy.[1]
Příbuzná díla
- Madona z Pomezí
- Svatá Kateřina z Boletic
Reference
Literatura
- Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
- Marion Tietz-Strödel, Die Plastik in Eger von den frühen Gotik bis zur Renaissance, in: Lorenz Schreiner (ed.), Kunst in Eger. Stadt und Land, Wien, München 1992, s. 268
- Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975