V dnešním světě je Susa tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro technologie, Susa byl v posledních letech předmětem četných diskuzí a debat. Jak pokračujeme ve zkoumání tohoto fenoménu, stává se nezbytností důkladně prozkoumat jeho různé aspekty a pochopit, jak utváří náš dnešní svět. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Susa a prozkoumáme jeho význam v našem každodenním životě.
Susa | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 45°8′ s. š., 7°3′ v. d. |
Nadmořská výška | 503 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Susa | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 11,0 km² |
Počet obyvatel | 5 911 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 537,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0122 |
PSČ | 10059 |
Označení vozidel | TO |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Susa je italské město, součást metropolitního města Turín v Piemontu. Leží v údolí Susa na soutoku řek Cenischia a Dora Riparia na úpatí Kottických Alp, 51 km západně od Turína.
Susa (latina Segusio) byla založena Galy. Koncem 1. století př. n. l. se stala dobrovolně součástí římské říše. Zbytky římských budov byly nalezeny při vykopávkách na hlavním náměstí Piazza Savoia. Susa byla hlavním městem provincie Alpes Cottiae. Podle středověkého historika Rodulfuse Glabera byla Susa „nejstarším alpským městem“.
Ve středověku a moderní době zůstala Susa důležitá jako křižovatka silnic spojujících jižní Francii s Itálií. Byla částí Turínské marky (někdy zvané i Susská marka). Narodil se tu italský kanonista Jindřich ze Segusia, obvykle nazývaný Hostiensis (cca 1200–1271). Během napoleonské doby byla postavena nová silnice Via Napoleonica.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Susa, Piedmont na anglické Wikipedii.