Tento článek se bude věnovat tématu Suezský záliv, které bylo předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Suezský záliv je téma, které zaujalo pozornost akademiků, odborníků a společnosti obecně díky své aktuálnosti a dopadu v dnešní době. V průběhu let se Suezský záliv stal předmětem studií, výzkumu a analýz, které vrhly světlo na jeho implikace a důsledky v různých aspektech každodenního života. V tomto smyslu je záměrem důkladně prozkoumat význam, původ, dopad a možná řešení související s Suezský záliv s cílem poskytnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma.
Suezský záliv | |
---|---|
![]() Fotografie Sinajského poloostrova, Suezského zálivu (levá část fotografie) a Zálivu Akaba z oběžné dráhy | |
Geografie | |
Souřadnice | 28°45′ s. š., 33° v. d. |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Suezský záliv je záliv na severním konci Rudého moře. Rudé moře se na svém severním konci rozděluje díky Sinajskému poloostrovu na dvě části: Suezský záliv na západě a Akabský záliv na východě. Suezský záliv je relativně mladý (vrásového původu), přibližně 40 milionů let.[1]Táhne se v délce asi 280 kilometrů severovýchodně a končí u Egyptského města Suezu, kde se na něj napojuje Suezský kanál. Suezský záliv mimo jiné tvoří hranici mez kontinenty Afrika a Asie.[2]