Sublimace (psychologie)
Tento článek se bude věnovat tématu Sublimace (psychologie), které se dnes stalo velmi aktuálním. Od svého vzniku Sublimace (psychologie) přitahoval pozornost odborníků i široké veřejnosti a vedl k debatám a úvahám o jeho významu a dopadu v různých oblastech. V průběhu let se Sublimace (psychologie) vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve společnosti a stal se tématem trvalého zájmu. V tomto smyslu je důležité do hloubky analyzovat různé aspekty, které zahrnují Sublimace (psychologie), od jeho historického původu až po jeho dnešní vliv, abychom pochopili jeho dopad a dosah ve společnosti.
Sublimace je psychologický termín, který označuje jeden z obranných mechanismů.
Podle Freudovy teorie se osobnost skládá ze tří složek (instancí) – superego (nadjá) , ego (já) a id (ono). Ego vyrovnává působení superega a idu. Pokud dojde k silnému konfliktu superega a idu, který ego nedokáže vyřešit, osobnost může reagovat některým z obranných mechanismů.
Jedním z nich je sublimace. Nepříjemné potlačované emoce jsou při ní přeměněny do jiné společensky přijatelné činnosti. Například emoce vznikající potlačováním sexuálních cílů prezentované libidem, jsou tak převedeny například do umění, sportu, učení, práce, charity… Obsah sublimované aktivity zpravidla nese stopy původního pudového impulsu.
