V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Státní znak Tongy a jeho dopad na současnou společnost. Od svých počátků až do současnosti hraje Státní znak Tongy zásadní roli v různých oblastech a ovlivňuje způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. Na těchto stránkách budeme analyzovat jeho vývoj, jeho mnohostranné aspekty a jeho význam v současném kontextu. Prostřednictvím rozhovorů s odborníky, nedávného výzkumu a konkrétních příkladů se ponoříme do vesmíru Státní znak Tongy, abychom pochopili jeho důležitost a možné důsledky do budoucna.
Tonžský státní znak | |
---|---|
![]() | |
Informace | |
Subjekty oprávněné užívat znak | ![]() |
Přijato | 4. listopadu 1875 |
Heslo | KOE ʻOTUA MO TONGA KO HOKU TOFIʻA (česky Bůh a Tonga jsou mým dědictvím) |
Státní znak Tongy je tvořen čtvrceným štítem – v prvním, zlatém poli tři stříbrné šesticípé hvězdy; ve druhém, červeném poli zlatá koruna; ve třetím, modrém poli letící, stříbrnou holubicí ve čtvrtém, zlatém poli trojice zlatých mečů. Srdeční štítek je tvořen šesticípou hvězdou s červeným křížem. Za štítem jsou dva zkřížené, tonžské prapory s listem v podobě plamene. Nad znakem je zlatá, královská koruna,obklopená dvěma zelenými větévkami místní dřeviny inokarpu (Inocarpus fagifer[pozn. 1]). Štít je orámován zlatou kartuší, pod ním je stříbrná stuha s černým mottem „KOE ʻOTUA MO TONGA KO HOKU TOFIʻA“ (česky Bůh a Tonga jsou mým dědictvím).[2]
Srdeční štítek symbolizuje jednotu národa a jednotu Starého (Davidova hvězda) a Nového zákona (kříž). Tři hvězdy v prvním poli symbolizují tři hlavní ostrovní skupiny (Haʻapai, Tongatapu a Vavaʻu), koruna ve druhém krále, holubice ve třetím mír, jednotu a křesťanství a tři meče ve čtvrtém poli symbolizují tři dynastie, které na ostrovech vládly (Ha'a Tu'i Tonga, Tu'i Ha'atakalaua a Tu'i Kanokupolu). Koruna nad štítem představuje monarchii a větévky spravedlnost a shovívavost.[pozn. 2][2]
Státní znak navrhl v roce 1862 tonžský princ ʻUiliamu ʻUelingatoni Ngū Tupoumālohi, spolu s farářem Shirleyem Waldemarem Bakerem. 4. listopadu 1875 byla potvrzena ústavou finální verze znaku.[2]
Po vyhlášení nezávislosti v roce 1970 znak zůstal v platnosti, ale neexistuje žádná oficiální specifikace podoby znaku. Užívá se proto běžně několik variant, lišících se v detailech či barevným provedením.[2]
Královská vlajka je heraldická, tedy tvořená prostým přepisem státního znaku na vlajkový list. Drobné rozdíly (způsobené zřejmě neexistencí oficiální specifikace podoby znaku) tam však jsou.[2][3]