Strzelin
V současné době se Strzelin stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Strzelin již léta podněcuje debaty, výzkum a úvahy v různých oblastech, včetně politiky, společnosti, kultury a vědy. Jeho dopad byl tak významný, že zanechal stopu v historii a poznamenal před a po ve způsobu, jakým přistupujeme k určitým aspektům našeho každodenního života. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam a důležitost Strzelin, analyzujeme jeho vliv na různé aspekty naší reality a jeho relevanci v současném kontextu.
| Střelín Strzelin | |
|---|---|
.JPG) Střelín, střed města | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°46′51″ s. š., 17°3′53″ v. d. |
| Nadmořská výška | 156 – 201 m n. m. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Strzelin |
| Gmina | Strzelin |
  Strzelin | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,34 km² |
| Počet obyvatel | 12 542 (30. 6. 2014[1]) |
| Hustota zalidnění | 1 213 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Dorota Pawnuk-Sznajder |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+48) 71 |
| PSČ | 57-100 |
| Označení vozidel | DST |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Střelín (polsky Strzelin, německy Strehlen) je město v gmině Strzelin v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, sídlo střelínského okresu. V roce 2017 zde žilo 12 436 obyvatel.[1] V letech 1975–1998 administrativně náleželo do Vratislavského vojvodství. Město leží na hranici Krkonošsko-jesenického podhůří, 37 km jižně od Vratislavi. Protéká jím řeka Oława. Zdejší žulový lom patří s rozlohou 19,5 ha a hloubkou 123 m mezi největší v Evropě.
Historie
První písemná zmínka o městě pochází z 12. století. V době pobělohorské se toto místo, stejně jako Vratislav, Münsterberg a Břeh, stávalo útočištěm pobělohorských exulantů.
Dne 3. srpna 1630 zde zemřel Karel z Kounic, významná osobnost českého stavovského povstání,[2] postihy se ale netýkaly jeho nejmladšího bratra Lva Viléma z Kounic, o jehož osudu rozhodl zemský soud a poté František z Ditrichštejna.[2]
V roce 1748 střelínský magistrát prodával dva poplužní dvory, o něž měli exulanti zdržující se v Münsterbergu zájem pro zřízení nové české kolonie pro 124 rodin (toto číslo později stouplo na 982 osob).[3] Protože královské komoře Fridricha II. Velikého záleželo na vyřešení situace exulantů, výsledek se dostavil. V okolí Střelína byly založeny obce Husinec, Poděbrady, Penč a další drobné usedlosti. Po druhé světové válce byla česká menšina z těchto míst vypuzena Poláky.
Partnerská města
Galerie
-
Pohled na město z radniční věže -
Rotunda sv. Gotarda -
Střelínské nádraží -
Věž radnice
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Strzelin na polské Wikipedii a Strzelin na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ludność. Stan i struktura w przekroju terytorialnym. Stan w dniu 30 VI 2014r. . Varšava: Główny Urząd Statystyczny (GUS) . S. 48. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky)
- ↑ a b PILÁTOVÁ, Jana. Kounicové a sňatková politika v raném novověku . Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2016 . S. 46, 5. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: KALICH, 2001. 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 S. 137–138.
- ↑ a b c d e Miasta partnerskie . Miasto i gmina Strzelin . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09. (polsky)
Literatura
- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozvání do Slezska: Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2001. 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. ISBN 80-7017-022-0.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strzelin na Wikimedia Commons - Oficiální portál města
