Téma Strapatá veža upoutalo pozornost a zájem lidí z celého světa. Od svého historického původu až po svou relevanci dnes byl Strapatá veža předmětem debat, analýz a studií odborníků v této oblasti. Různé aspekty související s Strapatá veža, jako je jeho dopad na společnost, jeho vliv na populární kulturu a jeho role ve vývoji technologií, byly předmětem rozsáhlého výzkumu a úvah. Tento článek se snaží řešit a ponořit se do důležitosti a relevance Strapatá veža a nabízí podrobnou a úplnou analýzu, která čtenářům umožní plně porozumět tomuto fascinujícímu tématu.
Strapatá veža | |
---|---|
![]() | |
Vrchol | 2565 m n. m. |
Poznámka | výstup jen s horským vůdcem |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Vysoké Tatry |
Souřadnice | 49°11′50″ s. š., 20°12′27″ v. d. |
![]() ![]() Strapatá veža Poloha v rámci Slovenska ![]() ![]() Strapatá veža Poloha v rámci Tater | |
Povodí | Poprad |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Strapatá veža (česky Střapatá věž, polsky Czubata Turnia, německy Egenhofferspitze, maďarsky Egenhoffercsúcs) je trojvrcholová věž ve Vysokých Tatrách. Nachází se v hlavní ose rozsochy, mezi Štěrbinou pod Střapatou věží (nebo též Supí věží) a Malou Vlaštovčí štěrbinou (Malým Pyšným štítem).[1]
Střapatá věž se stala známou v roce 1910, kdy na ni z Kočičího kotle vystoupil Alfred Grosz a z Beraní kotliny Oskar Mahler. Tehdy byla pojmenována Egenhoffercsúcs, Egenhofferspitze – štít Engelhofferové. Terezie Engelhofferová (1855–1940) z Budapešti byla průkopnicí ženského horolezectví a lyžování ve Vysokých Tatrách. Z jejího podnětu byla na Gerlachovský štít umístěna pamětní tabule s miléniem a štít byl přejmenován na štít Františka Josefa I. Slovenští vlastenci později tabuli rozbili. Název štítu se neujal, nepřijali ho ani maďarští turisté.[1]
Štít je přístupný pouze v doprovodu horského vůdce.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Strapatá veža na slovenské Wikipedii a Czubata Turnia na polské Wikipedii.