Strakapoud americký

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Strakapoud americký a budeme se zabývat jeho významy, původy, dopadem na dnešní společnost a jeho významem v různých oblastech. Strakapoud americký je předmětem studia a debat po celá desetiletí a jeho přítomnost v našem každodenním životě nabývá na významu. Od svého vlivu na populární kulturu až po vliv na technologie, Strakapoud americký zanechal svou stopu v historii a nadále hraje klíčovou roli ve způsobu, jakým vnímáme svět kolem nás. V tomto článku budeme podrobně analyzovat různé aspekty související s Strakapoud americký s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto velmi relevantního tématu.

Jak číst taxoboxStrakapoud americký
alternativní popis obrázku chybí
Strakapoud americký - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádšplhavci (Piciformes)
Čeleďdatlovití (Picidae)
Rodstrakapoud (Leuconotopicus)
Binomické jméno
Leuconotopicus villosus
(Linné, 1766)
Areál rozšíření
Synonyma
  • Picus villosus Linnaeus, 1766
  • Dryobates villosus (Linnaeus, 1766)
  • Picoides villosus (Linnaeus, 1766)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strakapoud americký, známý také jako strakapoud vlasatý (Leuconotopicus villosus) je středně velký strakapoud.

Znaky

  • Délka těla: 18–26 cm
  • Rozpětí křídel: 33–41 cm
  • Hmotnost: 40–95 g

Má černá křídla s bílými pruhy, černý ocas, temeno a zátylek, bílý hřbet, spodní stranu těla a pruh pod i nad okem. Samci se od samic odlišují červeně zbarvenou skvrnou na zadní části hlavy, kterou samice zcela postrádají.

Je velice podobný strakapoudu osikovému, oba dva druhy přitom nejsou nijak zvláště blízce příbuzné. Jsou tak typickým příkladem konvergentní evoluce.

Strakapoud americký
Nahrávka s hlasem
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Rozšíření

Strakapoud americký je nejrozšířenějším americkým strakapoudem. Vyskytuje se především v zalesněných oblastech s porostem starých stromů na velkém území Severní a Střední Ameriky a na některých ostrovech v Karibiku; často, zejména přes zimu, se objevuje i na zahradách a v případě nedostatku potravy běžně navštěvuje také krmítka. Na většině svého areálu rozšíření je stálý, směrem na jih se částečně stahují pouze ptáci žijící v severních oblastech.

Ekologie

Potravu vyhledává na stromech, požírá zejména hmyz, ale také bobule, semena, ořechy (které upevňuje do vidlice větve a pak do nich seká zobákem) a mízu. Hnízdí ve stromové dutině, kterou hloubí samec i samice ve výšce 4–6 m nad zemí. Klade do ní průměrně 4 bělavá vejce, na kterých sedí po dobu přibližně 14 dnů. Mláďata opouštějí hnízdo po 28–30 dnech.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hairy Woodpecker na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .

Externí odkazy