V dnešním světě je Strahoninec tématem, které upoutalo pozornost všech lidí, ať už kvůli své historické relevanci, dopadu na moderní společnost nebo vlivu na vývoj technologií. Po staletí byl Strahoninec předmětem studia, debat a sporů a jeho význam stále roste. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Strahoninec, od jeho počátků až po jeho dnešní vliv, s ohledem na jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Prozkoumáme také názory a pohledy odborníků v oboru s cílem nabídnout široký a komplexní přehled tohoto fascinujícího tématu.
Strahoninec | |
---|---|
![]() Centrum Strahonince | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°22′16″ s. š., 16°24′52″ v. d. |
Nadmořská výška | 164 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | ![]() |
Region | Mezimuří |
Župa | Mezimuřská |
Administrativní dělení | 1 sídlo |
![]() ![]() Strahoninec | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 8,35 km² |
Počet obyvatel | 2 627 (2021) |
Hustota zalidnění | 314,6 obyv./km² |
Etnické složení | Chorvati (98,62 %), Albánci (0,37 %), Slovinci (0,19 %), Srbové (0,11 %), Rusi, Slováci (0,07 %) |
Náboženské složení | křesťané (94,59 %), muslimové (0,26 %) |
Správa | |
Status | Opčina |
Starosta | Franjo Lehkec |
Oficiální web | strahoninec |
Telefonní předvolba | +385 040 |
PSČ | 40 000 Čakovec |
Označení vozidel | ČK |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Strahoninec (maďarsky Drávanagyfalu) je hustě obydlené sídlo a správní středisko stejnojmenné opčiny v Chorvatsku v Mezimuřské župě. Nachází se asi 3 km jihozápadně od centra Čakovce, 13 km severovýchodně od Varaždinu a asi 96 km severovýchodně od Záhřebu. Podle údajů z roku 2021 zde žilo 2 627 obyvatel, přičemž počet obyvatel až do roku 2001 pravidelně stoupal.[1]
Strahoninec je de facto předměstím Čakovce, svým zastavěným územím navazuje na sousední vesnici Savska Ves. Opčina se skládá z jediného sídla, a to Strahonince samotného. Severně od Strahonince prochází státní silnice D3, která zde tvoří jižní obchvat Čakovce.
Ve Strahoninci se nachází kostel Panny Marie Pomocnice.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1478, kdy byla zmíněna jako Strahoninecz. V tomto roce ji Matyáš Korvín věnoval Jánosovi Ernusztovi, velkoobchodníkovi a bankéři v Budíně. V roce 1540 rod Ernusztů vymřel, na šest let se majitelem Strahonince stal rod Keglevićů a poté jej v roce 1546 získal Mikuláš Šubič Zrinský. Rodu Zrinských patřil až do roku 1671, v němž byl popraven Petr Zrinský a všechny jeho statky byly zkonfiskovány.
V roce 1715 rozhodl král Karel VI., že Strahoninec se stane majetkem hraběte Jánose Csikulina. Ten ji ovšem v roce 1719 daroval českému šlechtici Janu Michalovi z Althanu jako odměnu za jeho služby. V roce 1786 stálo ve vesnici 44 domů, v nichž žilo 56 rodin a 384 obyvatel. V roce 1791 koupil Strahoninec společně s panstvím Goričan chorvatský šlechtický rod Feštetićů.
Naprostou většinu obyvatel (98,62 %) tvoří Chorvati. Druhou nejpočetnější skupinou jsou Albánci, k této národnosti se přihlásilo deset obyvatel Strahonince a tvoří tak celkem 0,37 % obyvatelstva. Rovněž zde žije pět Slovinců a v malé míře také Srbové, Rusové a Slováci.
Většina obyvatel (92,8 %) vyznává římskokatolické křesťanství, devět lidí (0,34 %) se hlásí k pravoslavné církvi, jedenáct (0,41 %) k protestantským církvím a 28 obyvatel (1,04 %) k ostatním křesťanským církvím. Sedm obyvatel (0,26 %) vyznává islám, devatenáct lidí (0,71 %) se řadí mezi agnostiky a skeptiky, 54 lidí (2,01 %) patří mezi ateisty a 62 obyvatel (2,31 %) se ke své víře nevyjádřilo.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Strahoninec na bosenské Wikipedii a Drávanagyfalu na maďarské Wikipedii.