V tomto článku dále prozkoumáme Stodenní ofenzíva, téma, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Jak společnost postupuje a vyvíjí se, Stodenní ofenzíva se stal ústředním bodem, který vyžaduje pozornost a reflexi. Prostřednictvím komplexní a podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty a dimenze Stodenní ofenzíva, odhalíme jeho význam, dopad a relevanci v dnešním světě. Od jeho historie až po budoucnost se tento článek ponoří do Stodenní ofenzíva, aby nabídl úplný a obohacující pohled na toto téma, který nenechá nikoho lhostejným.
Stodenní ofenzíva | |||
---|---|---|---|
konflikt: První světová válka, západní fronta | |||
![]() Postup Dohody během Stodenní ofenzívy | |||
Trvání | 8. srpna – 11. listopadu 1918 | ||
Místo | Pikardie, Belgie | ||
Souřadnice | 50° s. š., 3° v. d. | ||
Výsledek | drtivé vítězství Dohody
| ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stodenní ofenzíva (německy Hunderttageoffensive, anglicky Hundred Days Offensive, francouzsky Offensive des Cent-Jours) byla sérií velkých ofenzív států Dohody na západní frontě probíhajících od 8. srpna 1918 až do konce první světové války. Za počátek Stodenní ofenzívy je pokládána bitva u Amiens, v níž se Britům 8. až 12. srpna podařilo prolomit německé linie, načež Dohoda vytlačila Centrální mocnosti z pozic, které dobyly během jarní ofenzívy. Erich Ludendorff po zprávách o této porážce nazval 8. srpen černým dnem německé armády.[1] Němci se stáhli na Hindenburgovu linii, kterou však vojska Dohody rovněž prolomila. V důsledku postupující ofenzívy Dohody a revoluci, jež vypukla ve vyčerpaném německém zázemí, došlo ke zhroucení Německého císařství. Zástupci Německa podepsali se státy Dohody příměří z Compiègne, které vstoupilo v platnost 11. listopadu v 11 hodin, čímž byly boje první světové války ukončeny.