Stejnonožci
V dnešním světě se Stejnonožci stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Ať už se jedná o kulturní fenomén, důležitou událost, vlivnou osobnost nebo aktuální téma, Stejnonožci upoutal pozornost společnosti jako celku. Jak pokračujeme ve zkoumání a diskuzi o Stejnonožci, je zásadní pochopit jeho dopad na naše životy a svět kolem nás. V tomto článku budeme analyzovat různé relevantní aspekty o Stejnonožci a jeho vlivu na dnešní společnost.
 Stejnonožci | |
|---|---|
.jpg) Stínka zední | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | rakovci (Malacostraca) |
| Řád | stejnonožci (Isopoda) Latreille, 1817 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stejnonožci (Isopoda) je řád korýšů. Vyznačují se zploštělým tělem a přisedlýma očima. Hlava jim srůstá s předními hrudními články. Na rozdíl od většiny korýšů karapax nekryje celé tělo, ale pouze hlavu. Mají sedm párů nohou: hrudní končetiny slouží k pohybu, na rozeklaných zadečkových končetinách jsou umístěny dýchací orgány.
Je známo asi 4000 druhů. Žijí převážně ve vodě (např. beruška vodní z čeledi beruškovití – Asellidae), i suchozemské druhy vyhledávají stinná a vlhká místa (např. svinka). První stejnonožci se objevili na Zemi před 300 miliony lety.[1] Měří zpravidla několik centimetrů, ale největší z nich, batynomus obrovský, dorůstá až půlmetrové délky.[2]
Mezi stejnonožci jsou dravé, býložravé i parazitické druhy, např. Cymothoa exigua je jedním z nejzajímavějších parazitů ryb.
V našich podmínkách se ve sklepích a na vlhčích místech v domech hojně vyskytuje stínka zední (Oniscus asellus) z čeledi stínkovití (Oniscidae). Živí se různými organickými zbytky a je neškodná. Na zastíněných a vlhčích místech na loukách a v lesích, pod kameny, kůrou, příp. ve sklepích, často mezi cihlami složenými pod širým nebem se vyskytuje stejně neškodná stínka obecná (Porcellio scaber). Živí se tlejícími organickými zbytky. Obvykle se shlukuje do větších skupin složených z různě starých jedinců (mohou být cítit čpavkem). Stínky se v nebezpečí nedokážou svinout do kuličky jako svinky (čeleď Armadillidiidae – svinkovití) a svinule (řád Glomerida – svinule, čeleď Glomeridae – svinulovití).
Podřády
- Asellota
- Calabozoida
- Cymothoida
- Limnoriidea
- Microcerberidea
- Oniscidea
- Phoratopidea
- Phreatoicidea
- Sphaeromatidea
- Tainisopidea
- Valvifera
Galerie
-
beruška vodní z podřádu Asellota -
Cymothoa exigua z podřádu Cymothoida -
batynomus obrovský z podřádu Cymothoida -
Ligia oceanica z podřádu Oniscidea -
stínka obecná z podřádu Oniscidea -
stínka zední z podřádu Oniscidea -
stínka drobná z podřádu Oniscidea -
Idotea balthica z podřádu Valvifera -
Pentidotea wosnesenskii z podřádu Valvifera
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ BRUSCA, Richard. Isopoda. In: Tree of Life Web . Version 06 August 1997. The Tree of Life Web Project. Dostupné z: http://tolweb.org/Isopoda/6320/1997.08.06 Archivováno 22. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Giant Isopod. In: Sea and Sky . ©1998–2016 . Dostupné z: http://www.seasky.org/deep-sea/giant-isopod.html
Literatura
- SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů.. Praha: Karolinum, 2015. 192 s. ISBN 978-80-246-2258-3.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu stejnonožci na Wikimedia Commons 
Taxon Isopoda ve Wikidruzích
Encyklopedické heslo Stejnonožci v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- BioLib.cz – Isopoda (stejnonožci) . BioLib.cz. Dostupné online.
- BRUSCA, Richard. Isopoda. In: Tree of Life Web . Version 06 August 1997. The Tree of Life Web Project. Dostupné z: http://tolweb.org/Isopoda/6320/1997.08.06 Archivováno 22. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Isopod Crustaceans na MarineSpecies.org
