Stavropegie
V historii lidstva hrál Stavropegie zásadní roli ve vývoji společnosti. Od starověku byl Stavropegie předmětem studia, debat a obdivu, ovlivňujícího rozhodnutí a jednání jednotlivců, komunit a národů. Postupem času Stavropegie prokázal svou schopnost způsobit významné změny v průběhu historie, a to jak politicky, tak sociálně, ekonomicky a kulturně. V tomto článku prozkoumáme význam Stavropegie a jeho dopad v dnešním světě, analyzujeme jeho význam v různých oblastech a jeho neustálou přítomnost v každodenním životě lidí.
Stauropegie nebo stavropegie je označení způsobu zakládání klášterů nebo obcí v byzantské církvi.
Řecké výrazy σταυρός (stauros) 'kříž' a πήγνυμι (pegnumi) 'potvrdit', znamenají doslova křížové uspořádání, neboť v místě, kde má být klášterní nebo obecní kostel vystavěn, byl nejdříve vyznačen půdorys kříže, a tím byly daný klášter či obec považovány za založené.
Užití
Výrazu stavropigiální se dnes užívá v souvislosti s kláštery či obcemi, které ze specifických historických důvodů nepodléhají místnímu biskupství, nýbrž přímo patriarchovi nebo synodě. Zejména v době, kdy neexistovaly moderní komunikační prostředky, to pro takovou obec často znamenalo (také zejména kvůli značné vzdálenosti od patriarchy) zvýšenou míru místní samosprávnosti.