Stanislav Gawlik

V tomto článku prozkoumáme všechny aspekty související s Stanislav Gawlik, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost. BUDEME zkoumat různé teorie a studie, které přispěly k našemu pochopení Stanislav Gawlik, a také jejich význam v různých kontextech, od ekonomie po populární kulturu. Budeme se také zabývat etickými a morálními důsledky spojenými s Stanislav Gawlik a tím, jak ovlivnily způsob, jakým se s tímto tématem dnes nakládá. Prostřednictvím komplexní analýzy se budeme snažit porozumět významné roli, kterou Stanislav Gawlik hrál v průběhu historie, a tomu, jak nadále utváří náš svět v současnosti.

Dr. Ing. Stanislav Gawlik
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1992 – 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1961-67)
Coexistentia
Narození6. května 1941 (83 let)
Karviná
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Alma materzem. akademie Vratislav
Profesepolitik a inženýr
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stanislav Gawlik, též Stanisław Gawlik (* 6. května 1941 Karviná[1]), je český politik a menšinový aktivista polské národnosti, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za hnutí Coexistentia, v 90. letech předseda tohoto hnutí v České republice.

Biografie

V roce 1972 absolvoval vysokou zemědělskou školu v polské Vratislavi. V období let 1972–1976 působil jako zootechnik v Šunychlu a od roku 1976 v zemědělském družstvu v Jablunkově. V letech 1961–1967 byl členem KSČ. Od roku 1957 působil v Polském kulturně-osvětové svazu v Československu. Od roku 1972 byl členem Československé vědeckotechnické společnosti.[2]

Po roce 1989 se angažoval politicky. V rámci polistopadové politické scény patřil mezi polskou menšinou v Československu k radikálnější skupině, která preferovala spolupráci s jinými národnostními minoritami a nevázala se politicky na Občanské fórum. Počátkem roku 1990 se podílel na vzniku hnutí Coexistentia, které spojilo část maďarské i polské politické scény v Československu. Na sněmu hnutí byl v březnu 1990 zvolen jedním z místopředsedů.[3] Ve volbách roku 1992 byl za hnutí Coexistentia zvolen do Sněmovny lidu. Ač obyvatel české části federace, byl do parlamentu zvolen za Západoslovenský kraj. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1]

Po rozdělení federace byl na sjezdu v březnu 1993 zvolen předsedou hnutí Coexistentia v České republice. Před parlamentními volbami v roce 1996 inicioval dohodu mezi hnutím Coexistentia a politickým hnutím NEZÁVISLÍ o spolupráci Gawlik pak kandidoval za tuto alianci v Severomoravském kraji, ale nebyl zvolen. Před parlamentními volbami v roce 1998 pak vyzval menšinu k bojkotu hlasování z důvodu nezajištění tisku volebních materiálů v polštině. Jeho apel ale ostatní polské organizace odmítly. Do roku 2001 působil jako předseda hnutí Coexistentia v České republice. Pak ho ve funkci nahradil Vladislav Niedoba. Jeho odchod souvisel s aférou, při níž polská menšina ztratila vlastnictví hotelu Piast v Českém Těšíně.[3]

V roce 2011 mu maďarský prezident Pál Schmitt udělil Řád rytířského kříže za aktivity na ochranu menšin v Česku i za spolupráci polských a maďarských menšin v regionu.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Stanislav Gawlik . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  2. ↑ Kdo je kdo 91/92. Česká republika: Federální orgány ČSFR 1. A-M. Praha: , 1991. ISBN 9788090110304. 
  3. ↑ a b Kopeček, Lubomír: Coexistentia-Soužití a politická reprezentace polské menšiny na Těšínsku . cepsr.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-17. 
  4. ↑ Order Krzyża Rycerskiego dla Stanisława Gawlika / Lovagkereszt Stanislaw Gawliknak / Rytířský kříž pro Stanislava Gawlika . coexistentia.cz . Dostupné online. (česky, polsky, maďarsky) 

Externí odkazy