Stanislav Doležal

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Stanislav Doležal, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a osvětlíme problémy, které vyvolaly zájem a zvědavost mnoha. Od jeho dopadu na společnost po jeho důsledky ve vědecké oblasti, včetně jeho vlivu na populární kulturu, se tato vyčerpávající analýza bude snažit odhalit záhady kolem Stanislav Doležal a nabídnout panoramatický pohled, který našim čtenářům umožní lépe porozumět jeho důležitosti a relevanci. svět v neustálých změnách a vývoji. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Stanislav Doležal, jehož dopady pociťujeme ve všech oblastech moderního života.

Stanislav Doležal
Narození15. února 1961 (64 let)
Vzdělánívysokoškolské
Alma materMatematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
Povolánívýtvarník, historik umění, kurátor výstav, fotograf, hudebník, autor, editor (majitel)[1] nakladatelství Svět
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Doležal (* 15. února 1961) je český výtvarník, historik umění, kurátor výstav, fotograf, hudebník, buddhista, znalec uměleckého, filosofického a duchovního odkazu Františka Drtikola, autor a editor (majitel)[1] nakladatelství Svět.[2]

Život

Studia

Stanislav Doležal se narodil 15. února 1961. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy Univerzity v Praze, ale studoval také jiné obory: dějiny umění, kaligrafii, fotografii, hru na tibetské mísy a alikvotní zpěv. V roce 2019 získal na americké univerzitě titul Art.D. (Doctor of Arts).[3]

Mystika, buddhismus, dzogčhen

Jeho život byl zásadním způsobem formován poté, co se v roce 1980 seznámil s osobností, fotografickým dílem a životní filozofií mystika (praktika východních duchovních směrů) a zakladatele českého buddhismu Františka Drtikola (1883–1961). Studiu a meditační praxi buddhismu se pak Stanislav Doležal dále věnoval a to již od svého mladého věku. Postupem času vyhledával a osobně kontaktoval pamětníky Františka Drtikola, tedy především jeho přátele a také žáky. Asi v polovině 80. let 20. století se Doležal spřátelil s Drtikolovým žákem – amatérským hudebníkem, hudebním skladatelem, malířem a fotografem Evženem Šteklem (1921–2001), který byl jedním z mála nositelů buddhistického učení podle Fráni Drtikola. A byl to právě Evžen Štekl, kdo se stal jedním z Doležalových duchovních učitelů. Stanislav Doležal je praktikujícím Drtikolova Učení a tibetského buddhismu a zároveň je šiřitelem a pokračovatelem jak jeho uměleckého, tak i duchovního odkazu. V polovině 90. let 20. století se Doležal seznámil s naukou dzogčhenu. Tuto nauku předával tibetský mistr Namkhai Norbu Rinpočhe a Doležal se stal jeho žákem.[3]

Drtikol a nakladatelství Svět

Dlouhodobý badatelský Doležalův zájem o osobnost Františka Drtikola zcela logicky vyústil v systematické zmapování jeho malířského díla ve světle Mistrovy osobní filosofie a duchovních aspektů.[4][5] A byl to právě S. Doležal, kdo v roce 1987 kontaktoval česko-francouzskou historičku umění (se specializací na kritiku umělecké fotografie) PhDr. Annu Fárovou (1928–2010) a navázal s ní úzkou odbornou spolupráci (ta se manifestovala v několik společných výstavních, knižních a jiných projektech).[3] Stanislav Doležal přetavil své znalosti o „Drtikolově světě“ do řady výstav a přednášek věnovaných „Fráňovi“ jako umělci i jako mystikovi. Jedna z významných výstav uspořádaných Doležalem (jeden z kurátorů výstavy) se uskutečnila v pražské Galerii Rudolfinum v roce 1998 (a později reprízována a převedena do „knižní formy“).[4][5] Výstava nesla název „František Drtikol – fotograf, malíř, mystik“ a široké veřejnosti prezentovala nově a komplexně osobnost Františka Drtikola v plné jeho umělecké plastičnosti spojené s principy jeho životní filosofie.[3]

Stanislav Doležal také připravil pro tisk několik publikací s tematikou „Drtikol“.[3] Nakladatelství Svět, jehož je Doležal autorem a editorem[4][5] bylo založeno v roce 2001. V samostatné edici nazvané Edice Drtikol se toto nakladatelství orientuje hlavně na umělecký, filosofický a duchovní odkaz Františka Drtikola. Cílem uvedené edice je postupně vydávat komentované, zpracované a přesto však autentické textové a obrazové materiály Františka Drtikola. Projekt si klade za cíl předložit veřejnosti systematizované, uspořádané, ucelené a v co nejvěrnější podobě prezentované umělecké a duchovní dědictví F. Drtikola, aby jej bylo možno považovat za výchozí pramen k poznání Drtikolovy osobnosti a jeho Učení.[3][p. 1]

V Mezinárodní soutěži o nejlepší fotografickou publikaci východní Evropy 2013–2014 získala kniha František Drtikol: etapy života a fotografického díla: secese, art deco, abstrakce (nakladatelství Svět, rok vydání 2012) čestné uznání v kategorii „historická fotografie“.[3]

Hudba

Další speciální doménou vícevrstevné Doležalovy umělecky orientované osobnosti je hudba na tibetské mísy, gongy, tibetské šengy a další „zvukově spřízněné“ hudební nástroje.[6][p. 2] (V České republice je označován za průkopníka hry na tyto „meditativní“ hudební instrumenty.) Není divu, že je autorem a spoluautorem několika hudebních projektů, happeningů a nahrávek vydaných na zvukových nosičích CD.[p. 3] Věnuje se rovněž sólovému koncertnímu vystupování a to jak v České republice tak i v zahraničí.[3] V rámci Klubu přátel Mezinárodního festivalu Pražské jaro prezentoval svoji hudební produkci na několika koncertních cyklech. Tibetskou meditativní hudbu předvádí i v tuzemsku většinou při příležitosti oslav pohyblivého tibetského svátku Losar spojeného s oslavou „Nového roku“, který připadá většinou na únorové dny.[6]

  • Ilustrační fotografie
  • Hráč na tibetské mísy a gongy (Vegefest 2018)
    Hráč na tibetské mísy a gongy (Vegefest 2018)
  • Stanislav Doležal a symfonický gong (Losar 2025)
    Stanislav Doležal a symfonický gong (Losar 2025)
  • Šeng (nahoře pohled z vnějšku , dole pohled do útrob)
    Šeng (nahoře pohled z vnějšku , dole pohled do útrob)
  • Tingša (tibetské činelky)
    Tingša (tibetské činelky)

Publikační činnost (výběr)

  • Doležal, Stanislav a Neuman, Saša (* 16. prosince 1958). Byť na jeden jediný den... = If only for a single day. Praha: nakladatelství Svět ve spolupráci se Sašou Neumanem, 2020, 2020. 32 nečíslovaných stran. ISBN 978-80-87201-38-1;
  • Drtikol, František a Doležal, Stanislav, ed. Duchovní cesta. Druhé, rozšířené a upravené vydání. Praha: nakladatelství Svět, 2018–2019. 2 svazky (400; 396 stran). edice: Drtikol. 978-80-87201-18-3;
  • Drtikol, František a Doležal, Stanislav, ed. František Drtikol: duchovní cesta. 2. Druhé, rozšířené a upravené vydání. Praha: nakladatelství Svět, 2019; 396 stran. edice Drtikol. ISBN 978-80-87201-37-4.;
  • Drtikol, František, Fárová, Anna a Doležal, Stanislav, ed. František Drtikol: etapy života a fotografického díla: secese, art deco, abstrakce. Vydání 1. Praha: nakladatelství Svět, 2012 2 svazky (99 stran + 139 stran + obrazové přílohy 226 stran). ISBN 978-80-87201-01-5;
  • Drtikol, František a Doležal, Stanislav, ed. Duchovní cesta. Svazek 2. Vydání 1. Praha: nakladatelství Svět (nakladatelství a vydavatelství Stanislav Doležal), 2008; 397 stran; ISBN  978-80-87201-00-8;[1]
  • Drtikol, František a Doležal, Stanislav, ed. Pracovní kniha fotografií = . Překlad Kathleen Hayes. Praha: nakladatelství Svět, 2006. stran, l.; (973 fotografií a pracovní poznámky autora); ISBN 80-902986-7-2;
  • Drtikol, František a Doležal, Stanislav, ed. Duchovní cesta. Vydání 1. Praha: nakladatelství Svět, 2004–2008. 2 svazky (397 stran + 400 stran + 124 obrazových příloh). ISBN 80-902986-6-4;
  • Drtikol, František a Doležal, Stanislav, ed. Duchovní cesta. Vydání 1. Praha: nakladatelství Svět, 2004; 397 stran; ISBN 80-902986-6-4;
  • Oči široce otevřené, Svět, nakladatelství a vydavatelství Stanislav Doležal, Praha 2002;[1]
  • Drtikol, František a Doležal, Stanislav, ed. Deníky a dopisy z let 1914-1918 věnované Elišce Janské. Vydání 1. Praha: nakladatelství Svět, 2001; 174 stran; ISBN 80-902986-0-5. (Deníky a dopisy Františka Drtikola, z let kdy sloužil na vojně, literárně i myšlenkově inspirované platonickou láskou k Elišce Janské a ilustrované kresbami.);[1]
  • Drtikol, František. František Drtikol - fotograf, malíř, mystik. Praha: Galerie Rudolfinum, 1998. (264) stran v růz. str. 80-902194-4-6. (katalog výstavy);
  • Štekl, Evžen. Síla moudrosti: Interpretace učení Fráni Drtikola. 1. vydání. Praha: nakladatelství DharmaGaia, 1992; 120 stran. ISBN  80-901225-1-5;
  • Úvod do buddhismu, Nakladatelství Radost, Praha 1990 (fotografie S. Doležala);[1]

Hudební nosiče (výběr)

  • Sedláček, Ivo, Bělík, Zbyněk a Doležal, Stanislav. Barvy listí (hudebnina). 2. vydání; Jablonec nad Nisou: Savita Music, 1999; 1 CD-ROM;
  • Fontana. Barvy listí = Colour of the leaves (zvukový záznam). Dolní Lhota: Spirála, 1999. 1 zvuková deska (55 minut 19 sekund);
  • Zvuk (Koncert pro tibetské mísy), 1999; Nakladatelství Radost, Praha (CD–ROM);[1]
  • Do ticha noci = Beyond the silence of night (zvukový záznam). : NASO, 1995, 1995. 1 audiodisk (48 minut, 56 sekund);
  • Probuzení = Awakening (zvukový záznam). : NASO, 1995, 1995. 1 audiodisk (25 minut, 59 sekund. ; 22 minut, 19 sekund);
  • Doležal, Stanislav. Zvuk = Sound: koncert pro tibetské mísy = concert for tibetian bowls (zvukový záznam). Praha: Pragma, 1993. 1 zvuková kazeta (79 minut a 42 sekund). Radost hrát;
  • Meditace pro sedm, Nakladatelství Radost, Praha 1993 (CD–ROM)[1]

Výstavy

Autorské

  • 1987: Stanislav Doležal: Obrazy a kaligrafie, Rychta baráčníků malostranských, Praha;[1]
  • 1988: Stanislav Doležal: Kaligrafie, M-klub, Karlovy Vary (Karlovy Vary);[1]
  • 1993: Stanislav Doležal: Černobílé imaginace, Dobrá čajovna, Praha 1;[1]
  • 1996: Stanislav Doležal: Svět vnější a vnitřní, Galerie Vyšehrad (nad Libušinou lázní), Praha;[1]
  • 1999: Stanislav Doležal: Svět vnější a vnitřní, Dobra Fotogalerie, Praha;[1]
  • 2020: Stanislav Doležal: Byť na jeden jediný den..., Tibet Open House, Praha[1]

Kolektivní

  • 1995: Tibet, Pražský dům fotografie (1991-1997), Praha;[1]
  • 2002: Nejkrásnější české knihy roku 2001, Památník národního písemnictví, Praha;[1]
  • 2003: Nejkrásnější české knihy roku 2002, Památník národního písemnictví, Praha[1]

Kurátor

  • 1998: František Drtikol: Fotograf, malíř, mystik, Galerie Rudolfinum, Praha;[1]
  • 2001: Deníky Františka Drtikola, Památník národního písemnictví, Praha[1]

Úvodní slovo

  • 2013: František Drtikol: Grafická tvorba, Galerie Františka Drtikola, Příbram;[1]
  • 2013: František Drtikol: Matka země, Galerie Vltavín, Masarykovo nábřeží, Praha;[1]
  • 2019: František Drtikol: Vše z nitra / grafická tvorba, Tibet Open House, Praha[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V roce 2007 byla v nakladatelství Svět založena edice Kaligrafie do níž jsou (od roku 2008) zařazovány i didaktické pomůcky sloužící k výuce psacího písma Comenia Script.[3]
  2. ↑ Šeng (někdy přepisovíno jako šang; anglicky: Shang hand flat bell) je tibetský plochý činelový zvonek vyráběný ručně ze stejného metalického materiálu jako tibetské činelky tingša tedy z tak zvaných „nebeských kovů“ (k nimž patří: zlato, stříbro, rtuť, měď, železo, cín, olovo). Uvnitř šengu se nachází „srdce“ zhotovené z tvrdého materiálu (dřeva, zvířecího rohu). Ostrý zvuk nástroje je způsoben také přítomností „ozubeného kolečka“ v horní vnitřní části činelu. Šeng je využíván tibetskými mnichy při meditacích a výuce.[7] Šeng bývá vybaven popruhem z brokátové látky. Za ten se drží v dlani, zatímco hráč palcem s ukazováčkem téže ruky kontroluje údery dřevěného či kostěného „srdce“ o tělo šengu. Obecně se používají k vyluzování hudby šengy dva, každý je pak držen v jedné hráčově ruce.[8] Činelky tingša bývají svázány do páru o nestejné velikosti činelek. Velmi vysoký a pronikavý zvuk vydávají při nárazech (po úderu kovovou nebo dřevěnou tyčinkou), ale jsou schopny produkovat i měkký a jasný zvuk (ťukáním činelek o sebe v horizontální pozici). Konec nebo začátek meditací je akusticky prezentován právě pomocí těchto činelek tingša, ale jejich zvuk má i hlubší duchovní význam: přivolává Buddhu a slouží jako obětina.[7]
  3. ↑ Jedná se například o následující hudební tituly: Zvuk (Koncert pro tibetské mísy), Do ticha noci, Probuzení, Hudební obrazy, Dech prány, Zvuková alchymie, A Good Harmonization a další.[6]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v Stanislav Doležal (* 1961 Česká republika) – editor, kurátor, fotograf, nakladatel, filozof, kaligraf, buddhista . Archiv výtvarného umění . Dostupné online. 
  2. ↑ Stanislav Doležal (* 15. února 1961) – Výtvarník, historik umění a majitel nakladatelství Svět zaměřeného na umělecký, filosofický a duchovní odkaz Františka Drtikola. Rovněž editor, kurátor výstav, fotograf a hudebník. . Databáze autorit NK ČR . Identifikační číslo: jn19981000718. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i Kdo je Stanislav Doležal, Art.D.? . Arahat . Dostupné online. 
  4. ↑ a b c DOLEŽAL, Stanislav. Světlo a obraz geniálního fotografa Františka Drtikola . Magazán Portu cz, 2024-02-21 . Dostupné online. 
  5. ↑ a b c DOLEŽAL, Stanislav. Stanislav Doležal: František Drtikol – Mystické náměty ve fotografii . Magazán Portu cz, 2024-01-31 . Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Meditace pro tibetské mísy se Stanislavem Doležalem . Losar cz, 2020-02-12 . Dostupné online. 
  7. ↑ a b BASTLOVÁ, Jitka. Tibetská hudba. Brno, 2007 . 62 s. Bakalářská. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Hudební věda. Vedoucí práce doc. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D.. s. 5. Dostupné online.
  8. ↑ ŠENG Tibet, kov . Vykuřovadla Rymer . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy