Stanisław Bułak-Bałachowicz

V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Stanisław Bułak-Bałachowicz a jeho důsledky v dnešní společnosti. Od svého vzniku až po dopad na různé oblasti každodenního života, Stanisław Bułak-Bałachowicz upoutal pozornost výzkumníků, odborníků a lidí všech věkových kategorií. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme zabývat různými aspekty obklopujícími Stanisław Bułak-Bałachowicz, od jeho historické relevance až po jeho vliv na současnou kulturu. Podobně prozkoumáme různé perspektivy, které existují kolem Stanisław Bułak-Bałachowicz, a nabídneme komplexní vizi, která čtenáři umožní pochopit důležitost a složitost tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Stanisław Bułak-Bałachowicz
"Baťka"
Stanisław Bułak-Bałachowicz
Stanisław Bułak-Bałachowicz
Narození10.jul. / 22. února 1883greg.
Ruské impérium Meyszty, Ruské impérium
Úmrtí10. května 1940 (ve věku 57 let)
Varšava, Generální gouvernement
Místo pohřbeníVaršava
PříbuzníJózef Bułak-Bałachowicz (bratr)
Vojenská kariéra
Hodnostgenerálmajor
Doba služby1914–1940
SloužilRuské impériumRuské impérium Ruské impérium (do roku 1917)
SSSR (do roku 1919)
Polsko (do roku 1940)
Složka Carská armáda (do roku 1917)
Rudá armáda (do roku 1919)
Polská armáda (do roku 1939)
VelelSeverní front
VálkyPrvní světová válka
Ruská občanská válka
Sovětsko-polská válka
Druhá světová válka
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Stanisław Bułak-Bałachowicz (bělorusky Станіслаў Булак-Балаховіч, rusky Станислав Булак-Балахович, ? 1883 – 10. května 1940) byl bělorusko-polský generál.

Životopis

Mládí

Stanisław Bulak-Bałachowicz se narodil v Meysztách, v malé vesnici nedaleko Vilniusu. Měl dva bratry a šest sester. Jeho rodiče byli služebníci místního zemského pána. Po narození Stanisława byl jeho otec propuštěn a získal malý statek ve Stakavievu u Vilniusu.

Poté, co vystudoval zemědělskou školu v Belmontech, pracoval Bułak-Bałachowicz jako účetní, v roce 1904 se stal manažerem na farmách v Horodzieci a Łużkách.

V té době měl pověst obránce nemajetných a často rozhodoval ve sporech mezi zemědělci. V důsledku těchto aktivit si získal přezdívku "Baťka". Jeho další přezdívka - "Bułak" - se stala součástí jeho příjmení. Toto slovo znamená v běloruštině "muž poháněný větrem".

První světová válka

Po vypuknutí první světové války vstoupil Bułak-Bałachowicz do ruské armády. Na rozdíl od mnoha svých kolegů se Bułak-Bałachowicz osvědčil jako zkušený polní velitel a byl rychle povýšen. V prosinci 1914, pouhé čtyři měsíce poté, co vstoupil do armády, dostal velení nad skupinou kozáckých dobrovolníků. Bojoval zejména v blízkosti Sochaczewa a Varšavy. V roce 1915 se však musela jeho jednotka stáhnout do Lotyšska.

V listopadu 1915 byl Bułak-Bałachowicz přidělen ke speciálnímu partyzánského pluku na severní frontě u Rigy. Pro jejich odvahu byli jejich členové nazýváni "smrtonosnými rytíři".

Jeho jednotka byla tvořena ze čtyř čet: kozácké lehké jízdy, husarské, hulánské a dragounské. Díky univerzální a flexibilní struktuře své jednotky se Bulak-Bałachowiczovi podařilo pokračovat v bojích a postoupit za nepřátelské linie až do roku 1918. Po válce byl Bułak-Bałachowicz vyznamenán několika medailemi.

Ruská občanská válka

Dne 5. března 1918 se Bułak-Bałachowiczova jednotka střetla poblíž vesnice Smolová. V této bitvě byl Bułak-Bałachowicz vážně zraněn, střelen do levé plíce. K tomuto zranění však nemuselo dojít, protože o dva dny dříve byl podepsán brestlitevský mír.

Po převozu do Petrohradu se Bułak-Bałachowicz rychle zotavil a vstoupil se se svým bratrem Józefem do Rudé armády. Tu však brzy opustil a bojoval po boku generála Judeniče a v Estonsku.

Přitom pobýval v běloruské lidové republice. Byl prozatímní vládou přivítán a stal se jedním z velitelů armády. Ignoroval však vládní rozkazy, spolupracoval s bělogvardějci, měl ambice stát se diktátorem, tak o něho rada vlády brzy ztratila zájem.

Polsko-sovětská válka a smrt

Po uzavření estonsko-sovětské mírové smlouvy odešel v roce 1920 do Polska, kde se stal podřízeným generála Edwarda Śmigły-Rydze. Spolu s ním se účastnil polsko-sovětské války. Bojoval u Pinsku, kde se mu povedlo zajmout 2400 rudoarmějců.

Při této příležitosti vpadl do Běloruska a založil tzv. Ruskou lidovou dobrovolnickou armádu, která čítala cca 20 tisíc vojáků. Navzdory uzavření příměří mezi Polskem a Sověty nechal Bułak-Balachowicz vyhlásit nezávislost Běloruska a založil svou vlastní vládu. Za několik týdnů se však musel vzdát a stáhnout se do Polska.

Po skončení války se usadil ve Varšavě. Při německé invazi do Polska v roce 1939 velel místním dobrovolníkům. Dne 10. května 1940 byl zastřelen, když se vzpíral zatčení gestapem.

Externí odkazy