Staňkov (nádraží)
V následujícím článku prozkoumáme do hloubky téma Staňkov (nádraží), o kterém se hodně mluvilo, ale jehož skutečná hloubka nemusí být známa. Staňkov (nádraží) je téma, které upoutalo pozornost odborníků i fandů a je široce diskutováno v různých kruzích. Od svých počátků až po svůj význam v moderní společnosti byl Staňkov (nádraží) předmětem debat a analýz. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů kolem Staňkov (nádraží), od jeho dopadu na populární kulturu až po jeho vliv na politiku a ekonomiku. Kromě toho prozkoumáme, jak se Staňkov (nádraží) vyvíjel v průběhu času a jaký je jeho budoucí výhled.
| Staňkov | |
|---|---|
 Nádraží ve Staňkově před rekonstrukcí výpravní budovy | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Město | Staňkov |
| Souřadnice | 49°32′50,92″ s. š., 13°4′17,89″ v. d. |
  Staňkov | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 765859 |
| Tratě | Plzeň – Furth im Wald, Staňkov–Poběžovice |
| Nadmořská výška | 375 m n. m. |
| V provozu od | 14. října 1861 |
| Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71 |
| Dopravní koleje | 4 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
| Služby ve stanici |  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Staňkov je železniční stanice v jižní části města Staňkov v okrese Domažlice v Plzeňském kraji nedaleko řeky Radbuzy. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích Plzeň – Furth im Wald a Staňkov–Poběžovice. Součástí stanice je i někdejší odbočka Vránov, nyní obvod stanice s názvem Staňkov-Vránov.
Historie
Stanice byla vybudována jakožto součást České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově, podle typizovaného stavebního návrhu. Vzniklo zde též nákladové nádraží. 14. října 1861 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z České Kubice na provizorní nádraží ve Skvrňanech u Plzně (železniční most přes Radbuzu byl dokončen se zbytkem trati až následujícího roku), odkud po dokončení mohla dále pokračovat směrem do Prahy.
15. října 1893 otevřela společnost Místní dráha Staňkov-Horšův Týn-Ronšperk železniční spojení své trati přes Horšovský Týn do Poběžovic, kudy již vedla příhraniční železnice podél bavorské hranice.
Po zestátnění BWB v roce 1894[1] pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
V letech 2017 a 2018 proběhla ve dvou etapách rekonstrukce výpravní budovy, byl opraven plášť budovy, zastřešení nástupiště, střechy, vyměněny hodiny a osvětlení. Též došlo k rekonstrukci veřejnosti přístupných prostor.[2]
Popis
Nachází se zde tři jednostranná nekrytá nástupiště (z toho dvě vnitřní), k příchodu na vnitřní nástupiště slouží přechody přes koleje. V roce 2018 začaly rekonstrukční a modernizační práce, trať má být v úseku Plzeň - Domažlice kompletně zdvoukolejněna a elektrizována. Dlouhodobě se počítá s rekonstrukcí celé trati až k hraničnímu přechodu s Německem Česká Kubice - Furth im Wald.
Reference
- ↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 138.
- ↑ KARLÍKOVÁ, Agáta, www.cestamipromen.cz. Na Západní dráze. Doma DNES. 1. 2021, roč. 11, čís. 3, s. 22.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Staňkov na Wikimedia Commons - Článek o plánovaných rekonstrukci a modernizaci úseku Plzeň-Domažlice (2018)
- Historie České západní dráhy
- Údaje o trati Místní dráha Staňkov-Horšův Týn-Ronšperk Archivováno 6. 11. 2019 na Wayback Machine.
- Profil stanice na stránkách Českých drah