Středověká agrární revoluce je téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskusi. Tato problematika zaujala z mnoha hledisek pozornost různých sektorů společnosti, od odborníků v oboru až po běžné lidi se zájmem o pochopení jejího dopadu. Jak čas postupuje, Středověká agrární revoluce se staví jako ústřední bod v současných rozhovorech, což vyvolává úvahy a analýzy z různých úhlů pohledu. Tento článek se bude snažit ponořit do různých aspektů Středověká agrární revoluce, prozkoumat jeho důsledky a nabídnout úplný přehled tohoto tématu.
Agrární revoluce v Evropě byl proces trvající od 11. do poloviny 13. století, který se podílel na velkém rozvoji středověkého života, a který se výrazně promítl do celkové tváře evropské krajiny.
Agrární revoluce měla mnoho důvodů, mezi které patří velký teplotní růst, rozvoj řemesel, nové zemědělské technologie, stabilizace poměrů v Evropě nebo zformování feudálního systému. Agrární revoluci můžeme charakterizovat také velkým populačním boomem, počet obyvatel se zvýšil až třikrát. Výrazné navýšení počtu obyvatel mělo důvod – vylepšení zemědělských technologií se promítlo do množství i kvality stravy. Fakt, že v Evropě bylo mnohem více „přelidněno“, vyústil ve velkou kolonizaci, z nichž nejznámější je Velká německá kolonizace. Vznikaly nové státy, zakládala se nová města a rozvíjely se vesnice. Lepší teplota přispívala také k tomu, že lidé mohli pěstovat plodiny i ve vyšších nadmořských výškách.
Mezi agrární vynálezy patří trojpolní systém, kosa, chomout, čtyřkolák nebo hamr.
Důležitým faktorem bylo také to, že v Evropě po roce 1000 došlo ke zklidnění bojů, s Turky a Araby se válčilo pouze na perifériích na východě.