V tomto článku budeme hovořit o Státní znak Československé socialistické republiky, tématu, které je v posledních letech předmětem velkého zájmu a debat. Státní znak Československé socialistické republiky upoutal pozornost akademiků, profesionálů i nadšenců a není divu, vzhledem k jeho dopadu na tak rozmanité aspekty, jako je společnost, kultura, technologie a ekonomika. Během několika následujících řádků prozkoumáme různé aspekty Státní znak Československé socialistické republiky, od jeho počátků až po jeho současný vliv, odhalíme jeho složitost a nabídneme komplexní pohled na toto fascinující téma. Jsme si jisti, že na konci tohoto článku získáte hlubší znalosti a uznání Státní znak Československé socialistické republiky.
Státní znak Československé socialistické republiky | |
---|---|
![]() | |
Informace | |
Subjekty oprávněné užívat znak | ČSSR, ČSFR |
Přijato | 11. července 1960 |
Konec užívání | 22. dubna 1990 |
Státní znak Československé socialistické republiky, užívaný v letech 1960 až 1990, byl přijat zákonem č. 163 ze dne 17. listopadu 1960.[1][2]
Po únoru 1948 a především v padesátých letech se začalo uvažovat o doplnění státních symbolů o symboly proletářského internacionalismu. Nejprve došlo vládním nařízením č. 29 ze dne 16. října 1955 k změně na vlajkách vojenských plavidel, kde byl Malý státní znak nahrazen červenou pěticípou hvězdou se lvem z malého státního znaku.[2][3]
S příchodem nové ústavy v roce 1960 byl zaveden jediný státní znak. Ten měl štít z červené zlatě orámované husitské pavézy, na ní byl stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a ovšem bez koruny, ta byla nahrazena rudou žlutě orámovanou hvězdou. Do středu byl umístěn červený zlatě orámovaný štít, na němž vystupuje modré pohoří Kriváň, z něhož září zlatý plamen revoluce. Autorem znaku byl Milan Hegar.[4][5]
Používán byl až do 23. dubna 1990, tedy i za nedlouhé existence Československé federativní republiky. Až pak byl nahrazen státním znakem České a Slovenské Federativní Republiky.[6]
V souvislosti s federalizací ČSSR byla na Úřadu vlády ČSR ustavena komise pro stanovení symbolů republiky pod vedením profesora Šebánka. Dvojice návrhů (český lev a český lev s půleným moravskoslezským štítem v pracce) byla v polovině roku 1969 předložena republikové vládě a ÚV KSČ. Oba návrhy byly odloženy a znaky republik nebyly do roku 1990 přijaty.[2]
Oficiální popis státního znaku z Ústavy Československé socialistické republiky:[7]
„ | Státní znak Československé socialistické republiky tvoří červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá. | “ |
Tento znak se stal předmětem valné kritiky z následujících důvodů:[5][8]
Môžem povedať iba svôj osobný názor, že mne sa slovenská časť štátneho znaku vonkoncom nepáči, že mi to trochu pripadá ako živánska pod Kriváňom. Budeme musieť o tom veľmi naširoko pohovoriť, či starý znak, ktorý je tradičný a na ktorý si najmä staršie generácie zvykli, alebo či dáky nový. Ja myslím, že štátne znaky sú vo vedomí ľudí veľmi zakotvené a že nemali by sa nejakým spôsobom ľahkomyseľne meniť, lebo na to si ľudia ťažko zvykajú.— Gustáv Husák, 1968[9]