Srbská radikální strana

V dnešním světě se Srbská radikální strana stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra jednotlivců. Ať už díky svému vlivu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Srbská radikální strana dokázal upoutat pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Srbská radikální strana, analyzujeme jeho vývoj v čase, jeho dnešní dopad a možné důsledky, které bude mít jeho přítomnost v budoucnosti. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit nabídnout komplexní pohled na Srbská radikální strana a poskytnout čtenáři úplný a obohacující přehled tohoto fascinujícího tématu.

Srbská radikální strana
Српска радикална странка
ZkratkaSRS
Datum založení23. února 1991
PrezidentVojislav Šešelj
Zakladatel
SídloMagistratski trg 3, 11080 Zemun - Bělehrad
Sloučení do
Ideologie
Politická poziceKrajní pravice
Polovojenská org.Beli orlovi (1991–1995)
Stranické novinyVelika Srbija
SloganSrbija je večna dok su joj deca verna
("Srbsko je věčné, pokud jsou jeho děti loajální")
Barvy
     
Modrá
Oficiální websrpskaradikalnastranka.org.rs
Zisk mandátů ve volbách
Národní shromáždění Srbska:
22/250
Shromáždění Vojvodina:
10/120
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srbská radikální strana (srbsky Српска радикална странка, Srpska radikalna stranka) je srbská politická strana založená roku 1991. Zvítězila v parlamentních volbách v letech 2007 a 2008, po odchodu proevropského křídla ale po dalších volbách parlament opustila. Předsedou strany je Vojislav Šešelj.

Charakteristika a zapojení do politického systému

Srbská radikální strana vznikla 23. února 1991 sloučením Národní radikální strany (NRS) a Srbského četnického hnutí (SCP).[1]

Vystupuje jako nacionalistická, antikomunistická a národně konzervativní strana, hlásí se k ideji tzv. Velkého Srbska. Proto bývá označována jako krajně pravicová[2].

V období let 1998–2000 byla koaličním partnerem Socialistické strany Srbska Slobodana Miloseviće V prezidentských volbách v říjnu 2002 Vojislav Šešelj obdržel 23 %, v prosinci téhož roku 36 %, v roce 2004 kandidát strany Tomislav Nikolić získal 30 % hlasů v prvním kole, ve druhém pak 45,4 %. V parlamentních volbách 2007 vyhrála s 28,6 % (81 mandátů) a vítězství zopakovala v roce 2008 se ziskem 29,5 % (78 mandátů), vzhledem k politické izolaci ale zůstala v opozici.

V roce 2008 Nikolić stranu se svými příznivci opustil poté, co na rozdíl od Šešelje prosazoval proevropské směřování Srbska, a založil Srbskou pokrokovou stranu.

V parlamentních volbách v roce 2012 získala SRS 4,63 %, a její zástupci tak parlament opustili. Do parlamentu se strana vrátila až po volbách v roce 2016.

Strana udržuje mezinárodní vztahy s evropskou ultrapravicí, je součástí sdružení Euronat[3].

Volební výsledky

Parlamentní volby

Volby Počet hlasů Hlasy v % Mandáty
1992 1 066 765 22,58% 73
1993 595 467 13,58 % 39
1997 1 162 216 28,1 82
2000 322 333 8,6 23
2003 1 056 256 27,61 82
2007 1 153 453 28,59 81
2008 1 219 436 29,5 78
2012 180 558 4,63 0
2014 72 303 2,01 0
2016 306 052 8,10 22

Prezidentské volby

Volební rok Kandidát 1. kolo 2. kolo
Počet hlasů Hlasy v % Počet hlasů Hlasy v %
1997 (září)[p 1] Vojislav Šešelj 1 126 940 27,28 % 1 733 859 49,10 %
1997 (prosinec) Vojislav Šešelj 1 227 076 32,19 % 1 383 868 37,57 %
2002 (říjen) Vojislav Šešelj 845 308 23,24 % — —
2002 (prosinec)[p 2] Vojislav Šešelj 1 063 296 36,08 % — —
2003[p 3] Tomislav Nikolić 1 166 896 46,23 % — —
2004 Tomislav Nikolić 954 339 30,60 % 1 434 068 45,40 %
2008 Tomislav Nikolić 1 646 172 39,99 % 2 197 155 47,97 %
2012 Jadranka Šešeljová 147 793 3,78 % — —

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Vojislav Šešelj zvítězil, ale výsledek nebyl uznán z důvodu malé účasti.
  2. ↑ Jednalo se o opakování voleb z října 2002, které nebyly platné kvůli nízké volební účasti.
  3. ↑ Tomislav Nikolić sice zvítězil, ale výsledek nebyl uznán z důvodu malé účasti.

Reference

  1. ↑ KUBÍN, Tomáš. Populismus v programu a politice Srbské radikální strany . Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brně, 2007-05 . Bakalářská práce. Dostupné online. 
  2. ↑
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.euronat.org . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-23. 

Externí odkazy