Srbská říše

V dnešním světě je Srbská říše tématem neustálého zájmu a diskuzí. Existuje velký zájem dozvědět se více o Srbská říše a pochopit jeho dopad v různých oblastech každodenního života. Postupem času se Srbská říše stal relevantním v různých sférách a vyvolal debaty, výzkum a vývoj, které se snaží poskytnout nové pohledy na toto téma. V tomto článku podrobně prozkoumáme důsledky Srbská říše a jeho vliv v různých kontextech, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho význam v dnešní společnosti.

Srbské carství
 Српско царство 
Srpsko carstvo
← Srbské království (středověk)
← Byzantská říše v době Palaiologů 		1346–1371 ↓
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Říše Štěpána Dušana na svém vrcholu
cca 250 000 km²
Obyvatelstvo
Státní útvar
srbský perper
Státní útvary a území
Předcházející
Srbské království (středověk) Srbské království (středověk)
Byzantská říše v době Palaiologů Byzantská říše v době Palaiologů
Následující
Moravské Srbsko Moravské Srbsko
Brankovićovské Srbsko Brankovićovské Srbsko
Zetské knížectví Zetské knížectví
Prilepské panství Prilepské panství
Dejanovićové Dejanovićové
Vojinovićové Vojinovićové
Epirský despotát Epirský despotát
Thesálie Thesálie
Kastriotské knížectví Kastriotské knížectví
Byzantská říše Byzantská říše

Srbská říše neboli carství (srbsky Српско царство, Srpsko carstvo) je historický název středověkého srbského státu na Balkánském poloostrově v letech 1346–1371, který se vyvinul z království Srbska. Vzniklo roku 1346, když srbský král Štěpán Dušan zvaný „Silný“ se prohlásil carem o Vánocích roku 1346 a následně 16. dubna se nechal korunovat novým srbským patriarchou na „cara a samovládce Srbů a Řeků“ (tj. Římanů). To už srbská říše Štěpána Dušana sahala daleko za hranice moderních států Srbska, Kosova a Černé Hory (známé jako Zeta). Štěpán Dušan svou říši výrazně rozšířil o území bývalého epirského despotátu, Makedonii (vyjma Soluně), Thessálii, Epirus, Albánii (vyjma Dyrrhachionu a Buthrota), Akarnánii a Aitólii. Prosazoval také pravoslavnou církev srbského patriarchátu. Srbská říše za Dušanovy vlády téměř zdvojnásobila svá území a načas se stala nejmocnějším státem na Balkáně, který zastínil Bulharsko a dokonce i Byzanc, dřívějšího suveréna, který se však nyní musel bránit srbskému i osmanskému tlaku. Jeho syn a nástupce Štěpán Uroš V. však o většinu území přišel a s jeho smrtí roku 1371 se srbská říše definitivně rozpadla. Někteří z nástupců Štěpána V. se v některých částech Srbska do roku 1402 prohlašovali za císaře (cary).

Galerie

  • Štěpán Dušan, „car a samovládce Srbů a Řeků“
    Štěpán Dušan, „car a samovládce Srbů a Řeků“
  • mapa srbské říše kolem roku 1355
    mapa srbské říše kolem roku 1355
  • administrativní dělení srbské říše kolem roku 1360
    administrativní dělení srbské říše kolem roku 1360
  • pevnost Kale ve Skopje, kde byl korunován Štěpán Dušan
    pevnost Kale ve Skopje, kde byl korunován Štěpán Dušan
  • korunovace Štěpána Dušana ve Slovanské epopeji
    korunovace Štěpána Dušana ve Slovanské epopeji
  • Dušanův zákoník z roku 1349
    Dušanův zákoník z roku 1349

Státní symbolika

  • znak carství a dynastie:
  • znak Nemanjićů a království
    znak Nemanjićů a království
  • znak království a říše
    znak království a říše
  • znak přisouzený Srbsku ve sbírce Fojnica Armorial z přelomu 16.–17. století
    znak přisouzený Srbsku ve sbírce Fojnica Armorial z přelomu 16.–17. století
  • znak Rašky ve sbírce Fojnica Armorial z 16.–17. stol.
    znak Rašky ve sbírce Fojnica Armorial z 16.–17. stol.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.