V tomto článku se bude věnovat tématu Spis, které bylo předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Spis je dnes velmi aktuální téma, protože má významný dopad na společnost, kulturu a každodenní život. V průběhu historie hrál Spis zásadní roli ve vývoji různých disciplín a znamenal důležité milníky v lidském vývoji. Proto je klíčové ponořit se do jeho nejdůležitějších aspektů, analyzovat jeho vliv v různých kontextech a prozkoumat budoucí perspektivy, které se odvíjí od jeho studia. V tomto smyslu se tento článek snaží poskytnout komplexní a aktualizovanou vizi Spis, přispět k pochopení a reflexi jeho důležitosti v současném světě.
Spis (také akt, pl. akta, anglicky file, německy Akte, francouzsky dossier) je soubor dokumentů týkajících se jedné věci (případně obecněji tématu). Nově může být spis veden také jen elektronicky (tzv. elektronický spis). V případě analogových dokumentů je spis jejich fyzické spojení, u elektronického se spojení děje pomocí metadat.
Existují dva základní způsoby vzniku spisu. Starší je spojování novějších dokumentů se staršími v téže věci (tzv. priorace). Takový spis je identifikován číslem jednacím nejnovějšího spisu. V justici se (od konce 19. století) prosadila praxe zakládat nový spis prvním dokumentem (tedy otevřením věci) a tento spis se označuje spisovou značkou. Druhý (justiční) způsob je vhodnější po složitá jednání, proto i ve správě byly pokusy zakládat spisy obdobně jako v justici (dnes jakousi alternativu k prioraci představuje sběrný arch, do kterého se vloží iniciační dokument a podle něho je i spis identifikován – zároveň se priorace užívá i dnes, protože jednoduchou věc lze vyřešit i jedním dokumentem).
V některých správních úřadech se pracuje také s tzv. typovým spisem, tedy předem strukturovaný spis pro ustálená správní řízení (stavební spis apod.).