V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Southernův přenos a prozkoumáme jeho různé aspekty a relevantní aspekty, které z něj činí téma obecného zájmu. Od svých počátků až po současnost je Southernův přenos předmětem studia, debat a kontroverzí, což vzbuzuje zvědavost a fascinaci lidí po celém světě. V tomto duchu se ponoříme do její historie, charakteristik a vývoje s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi o Southernův přenos a vyzveme čtenáře, aby se zamyslel a prohloubil své porozumění.
Southernův přenos (resp. Southern blot či Southern blotting) je biochemická hybridizační metoda využívaná při práci s DNA. Vyvinul ji Edwin Southern.[1] Umožňuje přenos fragmentů DNA z agarózového nebo polyakrylamidového gelu, v němž probíhala elektroforéza, na nitrocelulózovou nebo nylonovou membránu. Následně může být vzorek zvýrazněn pomocí radioaktivních nebo jiných sond. Při standardním průběhu Southern blotu se na gel přiloží nitrocelulózová membrána a nad ní jsou položeny vrstvy savého papíru a to celé je zatíženo, aby vše dobře přiléhalo.[2]
Podobné metody byly anekdoticky nazvány Northern blot (k analýze RNA) a Western blot (k analýze proteinů).[1]