Otázka Souhvězdí Jižního kříže je v dnešní společnosti klíčová. Po léta je Souhvězdí Jižního kříže předmětem debat a výzkumu a jeho vliv sahá do různých oblastí, od politiky po vědu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Souhvězdí Jižního kříže a jeho dopad na každodenní životy lidí. Budeme analyzovat jeho historický význam, jeho vývoj v čase a možné budoucí důsledky. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy na Souhvězdí Jižního kříže a poskytneme širší a hlubší pohled na toto téma. Doufáme, že prostřednictvím této komplexní analýzy objasníme Souhvězdí Jižního kříže a nabídneme úplnější pochopení jeho důležitosti v dnešní společnosti.
Souhvězdí Jižní kříž | |
---|---|
![]() Souhvězdí Jižní kříž | |
Latinský název | Crux |
Latinský genitiv | Crucis |
Latinská zkratka | Cru |
Rektascenze | 11 H 55 m až 12 h 55 m |
Deklinace | −55,5 až −64,5° |
Rozloha | 68 čtverečných stupňů |
Viditelnost na zeměpisné šířce | +20° až −90° |
Nejlepší pozorovatelnost v ČR | nepozorovatelné |
Počet hvězd jasnějších než 3m | 4 |
Nejjasnější hvězda | Acrux (α Cru) (0,76m) |
Sousední souhvězdí | Kentaur Moucha |
Jižní kříž je souhvězdí na jižní obloze. Sousedí se souhvězdím Kentaurus a Moucha. Je to nejmenší souhvězdí z 88 moderních souhvězdí. Pomůckou pro nalezení může být i to, že leží přibližně na spojnici, kterou vytváří pás Orionu. Na jižní polokouli je cirkumpolární v polohách jižně od 35. rovnoběžky jižní šířky a lze jej tam tedy pozorovnat v průběhu celého roku. Z Evropy je v současnosti nepozorovatelné, lze je spatřit až z míst ležících jižně od 25. rovnoběžky severní šířky během severní zimy a jara. Díky precesi však bude kolem roku 14 000 viditelné ve většině Evropy a kolem roku 18 000 i v severní Evropě.
Hvězda | Jméno | Hvězdná velikost |
---|---|---|
α Cru | Acrux | 0,76m |
β Cru | Becrux/Mimosa | 1,25m |
γ Cru | Gacrux | 1,59m |
δ Cru | Decrux | 2,79m |
ε Cru | ε Cru | 3,59m |
Ve starověku bylo součástí souhvězdí Kentaura (nachází se pod jeho břichem a zadníma nohama).[1] Oddělené souhvězdí pochází až ze 16. století, kdy jej začali používat portugalští mořeplavci jako navigační pomůcku při cestách jižním směrem.
Kolem zimního slunovratu lze Jižní kříž nalézt na průsečíku osy Orionova pásu a horizontu (pro severní šířky prvních civilizací, na úrovni Středozemního moře). Přes toto místo na obloze též v tuto roční dobu přechází Slunce.
Existuje také tzv. „nepravý jižní kříž“. Shluk hvězd, které připomínají jižní kříž, leží na rozhraní souhvězdí Plachet a Lodního kýlu.
Souhvězdí Jižní kříž se dostalo na některé insignie zemí nejen z jižní polokoule. Některé vlajky zobrazují pět hvězd (včetně epsilonu Crucis), mnohé zobrazují hvězdy jen čtyři. Nejznámějšími případy jsou vlajky: