Soběchlebské terasy
Dnes chceme mluvit o Soběchlebské terasy, tématu, které je v posledních letech stále aktuálnější. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Soběchlebské terasy předmětem mnoha studií a výzkumů, které se snaží pochopit jeho vliv na náš každodenní život. Od svých nejtechničtějších aspektů až po emocionální implikace je Soběchlebské terasy tématem, které vyvolalo zájem odborníků i fanoušků. V tomto článku budeme zkoumat různé aspekty Soběchlebské terasy, od jeho historie až po jeho dnešní roli, s cílem osvětlit tento fenomén a nabídnout komplexní pohled na jeho důležitost a relevanci v našem moderním světě.
 Soběchlebské terasy | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 PP Soběchlebské terasy - dno rokle | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 2. června 2011 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Ústeckého kraje |
| Nadm. výška | 340–374 m n. m. |
| Rozloha | 2,64 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraje | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Umístění | Soběchleby |
| Souřadnice | 50°13′2,16″ s. š., 13°31′50,53″ v. d. |
  Soběchlebské terasy | |
| Další informace | |
| Kód | 5681 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Soběchlebské terasy jsou přírodní památka asi jeden kilometr severovýchodně od Soběchleb v okrese Louny. Chráněné území s rozlohou 2,64 ha bylo vyhlášeno 2. června 2011. Důvodem jeho zřízení je ochrana evropsky významné lokality s výskytem střevíčníku pantoflíčku.[3]
Popis
Přírodní památka se nachází asi 700 m východo-severo-východně od obce Soběchleby v nadmořské výšce 350 m n. m. Jedná se o hlubokou rokli v údolí Černockého potoka. Stromové patro je tvořeno smíšeným lesem s přítomností dubu letního a zimního, břízy, jilmu horského a habrolistého, smrku, borovice lesní a modřínu. Bylinné patro odpovídá společenstvu teplomilných doubrav. Roste zde početná populace kriticky ohroženého střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) – uváděno je cca 70 jedinců.[3] Hojný je zde bradáček vejčitý (Listera ovata). V literatuře je uváděn též výskyt okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) či jalovce obecného (Juniperus communis).
Galerie
-
Skalní schod na dně rokle -
Střevíčník pantoflíček -
Střevíčník pantoflíček -
Bradáček vejčitý -
Bradáček vejčitý -
Rozšíření dna rokle, vpravo trs střevíčníků
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. .
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. .
- ↑ a b PP Soběchlebské terasy . Agentura ochrany přírody a krajiny ČR . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Soběchlebské terasy na Wikimedia Commons