Dnes s potěšením představujeme nový článek o Sluneční a měsíční písmena, tématu, které v poslední době vyvolalo zájem mnoha lidí. Sluneční a měsíční písmena je téma, které bylo předmětem debat a diskuzí v různých oblastech, od akademického světa až po populární sféru. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Sluneční a měsíční písmena s cílem poskytnout komplexní a úplný pohled na toto téma. Od jeho historie a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost se budeme zabývat různými aspekty, které nám umožní lépe porozumět důležitosti a relevanci, kterou má Sluneční a měsíční písmena dnes. Doufáme, že vás tento článek zaujme a že vám pomůže rozšířit vaše znalosti o Sluneční a měsíční písmena.
V arabštině a maltštině jsou souhlásky rozdělené do dvou skupin – sluneční písmena (حروف شمسية ) a měsíční písmena (حروف قمرية ), které určují, zda se písmeno l (ﻝ lám) v určitém členu al- (الـ) ve výslovnosti asimiluje se souhláskou na začátku dalšího slova, či nikoli.
Pojmenování těchto písmen vychází z překladu slov slunce (aš-šams) a měsíc (al-qamar). V případě slunce se člen mění na aš- vlivem počátečního š ve slově „šams“. V opozici stojí měsíc al-qamar, kde si člen určitý tvar zachovává.
U slunečních písmen se písmeno "l" v určitém členu "al-" asimiluje v počáteční souhlásku podstatného jména před nímž stojí. Vzniká tak zdvojená souhláska. Například řeka Nil se v arabštině vyslovuje an-Nil, nikoliv al-Nil.
U měsíčních písmen k asimilaci nedochází a určitý člen "al-" si tvar zachovává.
| sluneční písmena |
ﺕ | ﺙ | ﺩ | ﺫ | ﺭ | ﺯ | ﺱ | ﺵ | ﺹ | ﺽ | ﻁ | ﻅ | ﻝ | ﻥ |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| tá | thá | dál | dhál | rá | zaj | sín | šín | sád | dád | tá | zá | lám | nún | |
| t | t | d | d | r | z | s | š | s | d | t | z | l | n | |
| měsíční písmena |
ء | ﺏ | ﺝ | ﺡ | ﺥ | ﻉ | ﻍ | ﻑ | ﻕ | ﻙ | ﻡ | ﻭ | ﻱ | ه |
| ʼ | bá | džím | há | chá | ʻajn | ghajn | fá | qáf | káf | mím | wáw | já | há | |
| ʼ | b | dž | h | ch | ʻ | g | f | q | k | m | ú | í, j | h | |
Výjimkou je písmeno džím (ﺝ), které se v různých částech arabského světa vyslovuje jinak. Proto u tohoto písmene nemusí pravidlo slunečních a měsíčních písmen v některých částech arabského světa (např. Egypt) platit.
Při přepisu (transkripci) arabštiny do češtiny se zohledňuje asimilace slunečních písmen, přepis tedy vychází z výslovnosti. V angličtině je zvykem naopak určitý člen ve jménech běžně přepisovat i u slunečních písmen jako „al-“, přepis tedy vychází z arabského pravopisu (transliterace). Pokud se však uvádí arabská slova či původní názvy, i v angličtině se používá fonetický přepis, aby byla zřejmá správná výslovnost.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sun and moon letters na anglické Wikipedii.