Slepýšovití

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Slepýšovití, téma, které časem zaujalo a zaujalo mnoho lidí. Od svých historických počátků až po dopad na moderní svět hraje Slepýšovití zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Prostřednictvím hlubokého a podrobného pohledu se ponoříme do různých aspektů Slepýšovití, prozkoumáme jeho významy, jeho důsledky a jeho relevanci v aktuálním kontextu. Vydáme se na cestu objevování a zamyšlení, analyzujeme vliv Slepýšovití na společnost a způsob, jakým chápeme svět kolem nás. Připojte se k nám v tomto vzrušujícím zkoumání Slepýšovití a pojďme společně objevit její záhady a její dopady na naši realitu.

Jak číst taxoboxSlepýšovití
alternativní popis obrázku chybí
slepýš křehký (Anguis fragilis)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádještěři (Sauria)
Čeleďslepýšovití (Anguidae)
Gray, 1825
Podčeledi
  • aligátorci (Gerrhonotinae)
  • dvojjazyčníci (Diploglossinae)
  • slepýši (Anguinae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slepýšovití (Anguidae) jsou čeledí ještěrů s protáhlým tělem a redukovanými končetinami. V ČR žijí dva druhy, hadům podobní slepýš křehký a slepýš východní[1] (dříve označovány jako poddruhy slepýše křehkého). Největším druhem je blavor žlutý z jižní Evropy a Blízkého Východu, který dorůstá délky až 135 cm.

Charakteristika

Slepýšovití mají štíhlé tělo a dlouhý lámavý ocas, končetiny bývají menší a u některých druhů jsou patrné jen jako rudimenty na kostře. Toto se týká především podčeledi slepýši, aligátorci mají končetiny normálně vyvinuté. Jazyk je dlouhý a rozeklaný. Společným znakem všech slepýšovitých je tzv. osteodermový podkožní kryt, tuhé ochranné brnění, které však způsobuje, že beznozí zástupci postrádají rychlost, mrštnost a ohebnost hadů.

Žijí na zemi nebo pod zemí a živí se hlavně hmyzem včetně larev, žížalami a dalšími bezobratlými.

Systematika

Navzdory své velké podobnosti se scinky (například krátkonožka evropská známá i z jihu Slovenska), jimž jsou rozhodně více podobní než hadům, jsou slepýšovití spíše příbuzní varanům nebo agamám.

Rozšíření

Slepýšovití jsou rozšířeni v Evropě, Asii i Americe a je známo přes 100 recentních druhů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ MAČÁT, Zdeněk. Anguis colchica - slepýš východní . Natura Bohemica, 2016-10-31 . Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.