V dnešním článku prozkoumáme téma Slavkovské pliesko do hloubky, analyzujeme jeho význam v různých kontextech a jeho význam v dnešní společnosti. Od svých počátků až po vývoj v průběhu času byl Slavkovské pliesko předmětem studia a debat a ovlivnil myšlení a populární kulturu. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se budeme zabývat různými aspekty, které tvoří Slavkovské pliesko, a prozkoumáme jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Na základě dat, studií a relevantních informací se snažíme nabídnout komplexní pohled na Slavkovské pliesko a poskytnout našim čtenářům obohacující a neotřelý pohled na toto téma.
Slavkovské pliesko | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Kraj | Prešovský |
Okres | Poprad |
Obec | Vysoké Tatry |
![]() ![]() Slavkovská pliesko | |
Zeměpisné souřadnice | 49°9′9″ s. š., 20°11′0″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 0,1065 ha |
Délka | 52 m |
Šířka | 25 m |
Objem | 1085 m³ |
Max. hloubka | 2,5 m |
Ostatní | |
Typ | pleso |
Nadm. výška | 1676 m n. m. |
Přítok vody | Slavkovský potok |
Odtok vody | Slavkovský potok |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slavkovské pliesko nebo Slavkovské pleso (polsky Sławkowski Stawek, německy Schlagendorfer Seechen, maďarsky Szalóki-tavacskák) je ledovcové jezero ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Dřívější pojmenování Slavkovské plesá, Slavkovské plieska, Tri plesá, Tri Slavkovské plesá, Tri Slavkovské plieska odkazuje na další dvě malá plesa, která se nacházela v jeho blízkosti a v průběhu 20. století vyschla případně se sporadicky naplňují nepatrným množstvím vody. Obdobně prošlo změnou polské pojmenování. Název je odvozen od Slavkovské doliny, která dostala jméno po obci Veľký Slavkov, do jejíhož katastru toto území historicky patřilo.[1] Má rozlohu 0,1065 ha, je 52 m dlouhé a 25 m široké. Dosahuje maximální hloubky 2,5 m a objemu 1085 m³. Leží v nadmořské výšce 1676 m.
Pleso se nachází uprostřed kosodřeviny v Kotli Slavkovských ples ve Slavkovské dolině na úpatí Senné kopy na sever od Tatranské magistrály mezi Hrebienkem a Sliezkym domom.
V roce 1878 byla z iniciativy Uherského karpatského spolku ve Slavkovské dolině postavena kamenná útulna. Skládala se pouze z jednoho pokoje a sloužila jako noclehárna pro turisty, kteří vystupovali na Slavkovský štít. Nesloužila dlouho. V zimě roku 1882 ji zničila lavina. Skupina smokoveckých sportovců se po mnoha letech rozhodla znovu postavit ve Slavkovské dolině malou chatu, ale na bezpečnějším místě. Na jaře 1945 strhla lavina sklad stavebního materiálu a tak výstavba skončila.[1]
Plesem ze severu na jih protéká jedna ze zdrojnic Slavkovského potoka. Rozměry jezera v průběhu času zachycuje tabulka:
Rok | Měření prováděl | Rozloha ha |
Délka m |
Šířka m |
Hloubka max.m |
Objem m³ |
---|---|---|---|---|---|---|
1961–67 | pracovníci TANAPu | 0,100 | 52 | 25 | 2,5 | [2] |
2005[3] | Gregor, Pacl | 0,1065 | [2] | [2] | 2,5 | 1 085 |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slavkovské plieska na slovenské Wikipedii.