V dnešním světě je Slava Raškajová téma, které si získalo velkou relevanci a pozornost v různých oblastech, ať už v osobní, sociální, ekonomické nebo politické sféře. Jeho dopad vyvolal různé názory a postoje, což z něj činí téma neustálých diskusí. Kromě toho Slava Raškajová vzbudil zájem odborníků a specialistů, kteří věnovali čas a úsilí jejímu studiu a analýze. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty, které Slava Raškajová představuje, abychom pochopili jeho důležitost a relevanci dnes.
Slava Raškajová | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Slavomira Friderika Olga Raškaj |
Narození | 2. ledna 1877 Ozalj |
Úmrtí | 29. března 1906 (ve věku 29 let) Stenjevec |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Povolání | malířka |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slava Raškajová (2. ledna 1877 Ozalj – 29. března 1906 Záhřeb) byla chorvatská malířka specializující se na akvarel. Bývá řazena k impresionismu nebo secesi.[1] Od narození byla neslyšící. Jejím výtvarným mentorem byl chorvatský malíř Bela Čikoš Sesija, s nímž měla i milostný vztah. Ve dvaceti letech u ní propukly hluboké deprese a strávila poslední tři roky svého života v psychiatrické léčebně ve Stenjevci (dnes část Záhřebu). Po hospitalizaci přestala zcela malovat. Zemřela v léčebně v roce 1906 na tuberkulózu. Hodnotu její práce historici umění v následujících desetiletích z velké části přehlíželi. První výstavu měla až v roce 1957. Na přelomu 20. a 21. století se však zájem o její dílo oživil.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slava Raškaj na anglické Wikipedii.