Slang

V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Slang, které je dnes velmi důležité. Slang je koncept, který vyvolal velký zájem a debatu v různých oblastech, generuje protichůdné názory a odlišné pohledy. V tomto smyslu je klíčové podrobně analyzovat všechny aspekty související s Slang, abychom pochopili jeho skutečný rozsah a dopad. V celém tomto článku se budeme zabývat různými přístupy, výzkumy a úhly pohledu, které čtenáři umožní získat komplexní pohled na Slang. Dále budeme zkoumat jeho vývoj v čase a také jeho vliv v různých kontextech a situacích. Prezentací dat, analýz a úvah se snažíme nabídnout úplný a aktualizovaný pohled na Slang, abychom přispěli k diskusi a zvýšili znalosti o tomto velmi relevantním tématu.

Slang je nespisovný útvar jazyka, který je charakteristický pro mluvčí náležející k určité zájmové skupině. Rozdíly oproti spisovnému jazyku spočívají především ve slovní zásobě.

Bývá nesprávně zaměňován s žargonem, jde však o rozdílnou formu. Žargonem se rozumí jazyk používaný pracovníky v určitém oboru nebo jazyk používaný k představení specifických pojmů v rámci oboru osobám s konkrétním zájmem. Ačkoli žargon i slang mohou být použity k vyloučení nečlenů skupiny z konverzace, říká se, že účelem žargonu je optimalizace konverzace pomocí termínů, které vyžadují technické porozumění.[1]

Kategorie

  • slovní zásoba slangová (slang v užším smyslu) – zahrnující nespisovné výrazy užívané zájmovými skupinami – studentský, vojenský, železničářský, sportovní, sázkařský, hudebnický, trampský slang apod.[2]
  • mluva v kriminálním prostředí mající za účel skrýt význam výpovědi nezasvěcencům, argot.

Prvními pracemi zabývající se slangem a argotem v českém prostředí jsou slovníky V. Hájka Tajná řeč zlodějů z roku 1806 a Puchmajerova učebnice romštiny z roku 1821, jejíž součástí je i seznam hesel „hantýrky“.

Lingvista František Čermák samotný pojem slangu zpochybňuje, protože tvrdí, že je neobratné a nesmyslné oborovou terminologii rozštěpovat na spisovné „termíny“ a nespisovný „slang“ – spisovné výrazy jsou totiž často samotným oborovým pracovníkům neznámé a vznikají tak „termíny“, které se v daném oboru neužívají. Např. ke slangovému výrazu ponk existuje termín řemeslnický pracovní stůl – což je výraz, který má jistě své místo ve spisovném jazyce, ale nikoli v oborové mluvě.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PIEKOT, Tomasz. Język w grupie społecznej: Wprowadzenie do analizy socjolektu. Wałbrzych: Wydawnictwo Państwowej Wyższej Szkoły Zawodowej im. Angelusa Silesiusa, 2008. Dostupné online. ISBN 978-83-88425-38-7. (polsky) 
  2. ↑ HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. 1. vyd. Praha: SPN, 1980. Kapitola Vrstvy ve slovní zásobě, s. 23. 
  3. ↑ ČERMÁK, František. Lexikon a sémantika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. ISBN 978-80-7422-020-3. S. 135. 

Literatura

  • Oberpfalcer F.: Slang a argot. In Jazykozpyt. JČF, Praha 1932.
  • Oberpfalcer F.: Argot a slangy. In Československá vlastivěda, díl III. Sfinx, Praha 1934.
  • Ouředník P.: Argot v odborné literatuře – Argot v beletrii. In Šmírbuch jazyka českého, Paseka, Praha 2005. ISBN 80-7185-638-X.
  • Kalita I.: Obrysy a tvary nespisovnosti: ruština vs. čeština. Ruský slang v procesu vývoje. Ústí nad Labem, ISBN 978-80-7414-427-1, 2011.

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.