Skrýchov u Opařan

Skrýchov u Opařan je téma, které v historii upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého objevení vzbuzuje zájem badatelů, vědců i široké veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Skrýchov u Opařan, jeho dopad na společnost, jeho význam dnes a jeho roli v budoucnosti. Od svého vlivu na populární kulturu až po svůj význam ve vědě a technice, Skrýchov u Opařan zanechal nesmazatelnou stopu ve světě kolem nás. Prostřednictvím komplexní analýzy se pokusíme osvětlit toto fascinující téma a jeho důsledky v našem každodenním životě.

Skrýchov u Opařan
Venkovská usedlost ve vsi
Venkovská usedlost ve vsi
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecOpařany
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel119 (2021)[1]
Katastrální územíSkrýchov u Opařan (2,24 km²)
PSČ391 61
Počet domů48 (2021)[2]
Skrýchov u Opařan
Skrýchov u Opařan
Další údaje
Kód části obce148776
Kód k. ú.748773
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skrýchov u Opařan (německy Skrejchow)[3] je malá vesnice, část obce Opařany v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Nachází se asi tři kilometry severně od Opařan. Prochází zde silnice II/122. Je zde evidováno 48 adres.[4] V roce 2011 zde trvale žilo 112 obyvatel.[5]

Skrýchov u Opařan je také název katastrálního území o rozloze 2,24 km².[6]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1433.[7] Druhý dříve používaný název vsi byl Krejchov nebo Skrejchov.[8] Skrýchov patřil ke kaplanství v Příběnicích. Od roku 1442 byla ves v majetku opařanského panství. K majetku příběnického hradu patřila v roce 1459. V roce 1596 se Skrýchov uvádí v soupisu majetku Petra Voka z Rožmberka na Bechyni. V stejném roce byla vesnice prodaná rodu Šternberků. V roce 1623 koupil ves Jan de Vitte, který v roce 1628 Skrýchov prodal Anně Hozlaurové z Kalenic. Roku 1656 byla ves prodaná Františce Slavatové. Její syn později 1667 prodal Skrýchov jezuitské koleji v Jindřichově Hradci. Od této koleje koupila Skrýchov o rok později jezuitská kolej svatého Klimenta v Praze. Ves byla připojena k majetku bernartického panství. Během třicetileté války ves utrpěla veliké škody. V roce 1654 z původních 11 gruntů a z obdělávaných polí zde nebylo nic. Ves byla zarostlá lesem. V roce 1673 se za pomoci vrchnosti začalo opět stavět. V roce 1681 zde bylo vedeno 5 sedláků. V roce 1842 30 domů s 214 obyvateli. V roce 1890 zde bylo 45 domů a 242 obyvatel. V roce 1930 zde žilo 204 obyvatel a bylo zde 39 popisných čísel.[8]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 261 267 242 193 211 218 204 157 143 139 160 142 143 112 119
Počet domů 40 42 37 37 37 37 39 37 36 34 37 43 46 46 48

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1980 Skrýchov u Opařan byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Milevsko, ale od roku 1960 v okrese Tábor. Od 1. července 1980 je částí obce Opařany v okrese Tábor. V letech 1961–1980 k obci patřily Hodušín, Nové Dvory a Olší.[11]

Pamětihodnosti

  • Kamenná zvonička v udržovaném parčíku, poblíž návesního rybníka, s datací 1908 je od roku 1963 zapsaná jako kulturní památka, nyní pod rejstříkovým číslem 38716/3-5020.
  • V těsném sousedství zvonice se nalézá kříž na vysokém kamenném podstavci. Na zdobném podstavci kříže je uvedena datace 1813. Nad sochou u paty kříže je umístěná kulatá deska s nápisem: Pochválen buď Ježíš Kristus.

Rodáci

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice . 2009-10-10 . Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 215. 
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-22. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264. 
  8. a b c KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 183. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 513, 145, 377, 396. 

Externí odkazy