V dnešním světě je Skalka (přírodní rezervace) neustále diskutované téma, které se týká lidí všech věkových kategorií a ve všech částech světa. Jeho dopad nezůstane bez povšimnutí a jeho význam je nepopiratelný v různých aspektech každodenního života. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Skalka (přírodní rezervace) vyvolal diskusi, byl předmětem studia a vzbudil zájem mnoha odborníků. V průběhu historie se Skalka (přírodní rezervace) vyvíjel a přizpůsoboval společenským, politickým a technologickým změnám, což významně ovlivnilo způsob, jakým čelíme výzvám současnosti i budoucnosti. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Skalka (přírodní rezervace) a analyzujeme jeho vliv v různých kontextech s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a důsledkům, které má pro dnešní společnost.
![]() Přírodní rezervace Skalka | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
![]() jedlobukový les v rezervaci | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. ledna 1955 |
Nadm. výška | 747–964 m n. m. |
Rozloha | 35,91 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Moravskoslezský |
Okres | Frýdek-Místek |
Umístění | Kunčice pod Ondřejníkem |
Souřadnice | 49°33′11,88″ s. š., 18°17′53,88″ v. d. |
![]() ![]() Skalka | |
Další informace | |
Kód | 388 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skalka je přírodní rezervace na jihozápadním svahu vrcholu Skalka v katastru obce Kunčice pod Ondřejníkem. Lokalitu tvoří převážně jedlobukový les, který místy nabývá charakteru pralesa. Jádrové území je tvořeno bučinou, jejíž stromy jsou staré až 180 let. Dříve hojná jedle bělokorá (Abies alba) téměř vymizela, a je proto uměle dosazována.
Hlavní složku lesa tvoří acidofilní bučiny a jedlové bučiny s příměsí smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V slabě vyvinutém bylinném patru se hojně vyskytuje kopytník evropský (Asarum europaeum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) či brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus).
V lokalitě žije také významné množství plazů, zejména ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), zmije obecná (Vipera berus) a užovka obojková (Natrix natrix). Rovněž zde hnízdí silně ohrožené druhy ptáků, například holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), sýc rousný (Aegolius funereus) či krahujec obecný (Accipiter nisus).