V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Sima Samarová, prozkoumáme jeho původ, jeho význam dnes a jeho možné dopady v budoucnu. Od svého vzniku Sima Samarová vzbuzuje zájem a zvědavost lidí všech věkových kategorií a profesí a stává se opakujícím se tématem konverzací, debat a akademických studií. V průběhu tohoto psaní se ponoříme do nejdůležitějších aspektů Sima Samarová, analyzujeme jeho důsledky v různých kontextech a nabídneme kritický pohled na jeho vliv na současnou společnost. Prostřednictvím komplexního přístupu se budeme snažit poskytnout našim čtenářům úplnější pochopení Sima Samarová a jeho důsledků v dnešním světě.
Sima Samarová | |
---|---|
![]() Sima Samarová (4. října 2016) | |
Rodné jméno | سیما سمر |
Narození | 3. února 1957 (68 let) Jaghori District nebo Ghazní |
Alma mater | Kábulská univerzita |
Povolání | politička, lékařka a lidskoprávní aktivistka |
Ocenění | Cena Ramona Magsaysaye (1994) Paul Grüninger Preis (2001) Profile in Courage Award (2004) Geuzenpenning (2011) Cena za správný život (2012) … více na Wikidatech |
Politická strana | Truth and Justice Party |
Nábož. vyznání | islám |
Funkce | viceprezidentka (2001–2003) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sima Samarová (* 3. února 1957 Jaghori, Ghazní, Afghánistán) je afghánská lékařka a ochránkyně lidských a ženských práv. V letech 2001 až 2003 zastávala funkci ministryně pro ženské otázky v prozatímní vládě vedené pozdějším prezidentem Afghánistánu Hámidem Karzajem.
V roce 1982 vystudovala medicínu na Kábulské univerzitě. Pracovala pak v nemocnici v Kábulu, ale po několika měsících se z bezpečnostních důvodů vrátila do rodného Jaghori v provincii Ghazní.
V roce 1984 vláda Afghánské demokratické republiky zatkla jejího manžela a Sima s malým synem uprchla do Pákistánu. V roce 1989 založila humanitární organizaci Šuháda, která provozuje nemocnice i školy.
Od prosince 2001 do roku 2003 zastávala funkci ministryně pro ženské otázky v prozatímní vládě vedené pozdějším prezidentem Afghánistánu Hámidem Karzajem. Funkce se vzdala z obav o svou bezpečnost poté, co obdržela výhrůžky smrtí. Souvisely s jejím údajným vyjádřením pro persky psaný časopis v Kanadě, kde měla říct, že nevěří v islámské právo šaría. Sama toto vyjádření popřela.[1]
Je bývalou předsedkyní Afghánské nezávislé komise pro lidská práva.[2]