Silniční most (Dříteč) je téma, které vyvolalo velký zájem v dnešní společnosti. V průběhu let se toto téma stalo aktuálním v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Existují různé názory na Silniční most (Dříteč), přičemž někteří jej považují za pozitivní, zatímco jiní to vidí jako problém. Je však důležité důkladně analyzovat všechny aspekty Silniční most (Dříteč), abyste pochopili jeho skutečný dopad na společnost. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a zaměříme se na klíčové aspekty související s Silniční most (Dříteč) s cílem nabídnout kompletní a obohacující pohled na toto téma.
Silniční most Dříteč | |
---|---|
![]() Dříteč - Silniční most přes Labe | |
Základní údaje | |
Kontinent | Evropa |
Stát | ![]() |
Kraj | Pardubický |
Okres | Pardubice |
Obec | Dříteč |
Číslo mostu | 2985-2 |
Komunikace | silnice III/2985 |
Doprava | silniční |
Přes | Labe |
Řeka | Labe |
Architekt | Ing. arch. Karel Hannauer |
Projektant | Ing. Hynek Vrbický |
Začátek výstavby | prosinec 1932 |
Otevřen | 15. září 1934 |
Souřadnice | 50°5′42,38″ s. š., 15°48′24,67″ v. d. |
Parametry | |
Materiál | beton |
Délka | 110 m |
Šířka | 6 m |
Pilíře | 3 |
Další data | |
Kód památky | 42063/6-5168 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Silniční most u Dřítče se nalézá na silnici III. třídy č. 2985 spojující obce Dříteč a Němčice v okrese Pardubice. Jedná se o tříobloukový betonový most. Nosné pilíře jsou z kamenných kvádrů. Zábradlí v krajním úseku je betonové, jinde z kovových rámů s pletivovou výplní, nad pilíři jsou po obou stranách vyhlídkové půlkruhové plošinky. Na levé straně směrem od Němčic je umístěno vstupní schodiště k vodoznaku. Mostovka i chodníčky mají asfaltový povrch, původně byly dlažební kostky. Silniční most je chráněn jako nemovitá kulturní památka. Národní památkový ústav tento most uvádí v katalogu památek (rejstříkové číslo ÚSKP 42063/6-5168).
Z praktických i ekonomických důvodů byla stavba silničního mostu spojena s regulací řeky Labe, takže most byl postaven na suchu, na zelené louce a teprve poté pod něj byla svedena řeka. Regulací bylo vytvořeno nové koryto o větším poloměru 500 metrů a postaven železobetonový most o větší světlosti, umožňující větší průtok vody a také budoucí lodní dopravu.
Stavba byla zadána královéhradecké firmě Khaml a Novák (v průběhu výstavby změněna na Ing. Josef a František Novák), která předložila nejnižší cenovou nabídku. Dne 4. března 1931 vydalo Ministerstvo veřejných prací stavební povolení.
Stavební práce na 600 metrů dlouhém novém řečišti byly zahájeny v prosinci 1932. Výkopové práce byly prováděny ručně, celkem bylo vykopáno 270 000 m³ zeminy a tyto práce trvaly 3 roky. Podle stavebního deníku byl most dokončen 15. září 1934.