V dnešním světě je Silikonový olej téma, které získalo velký význam a vyvolalo četné debaty a výzkumy. Její dopad se projevil v různých oblastech, od politiky po vědu, přes kulturu a společnost obecně. Není pochyb o tom, že Silikonový olej je fenomén, který v moderní historii poznamenal před i po, způsobil významné změny a probudil zájem odborníků i občanů. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Silikonový olej a analyzujeme jeho vliv v různých oblastech s cílem lépe porozumět jeho rozsahu a důsledkům.
Silikonové oleje (polymerizované siloxany) jsou křemíkové analogy uhlíkových organických sloučenin a mohou tvořit (relativně) dlouhé a složité molekuly založené na křemíku namísto uhlíku. Řetězce jsou tvořeny střídáním atomů křemíku a kyslíku (...Si-O-Si-O-Si...) čili siloxany namísto uhlíkových atomů (...C-C-C-C...). Jiné atomy nebo skupiny se vážou na čtyřvalentní atomy křemíku, nikoli na dvouvalentní kyslíkové atomy, které jsou plně zapojeny do tvorby siloxanového řetězce. Typickým příkladem je polydimethylsiloxan, kde jsou na každém atomu křemíku vázány dvě methylové skupiny, takže vzniká CH3OnCH3.
Silikonové oleje by byly základem pro křemíkový život, ovšem primárně se používají jako maziva nebo hydraulické kapaliny. Silikonové oleje jsou vynikající elektrické izolanty a na rozdíl od svých uhlíkových analogů jsou nehořlavé. Tepelná stabilita a dobré tepelně přenosové charakteristiky je činí vhodné pro použití v laboratořích jako ohřívací lázně („olejové lázně“). Silikonové oleje se také běžně používají jako pracovní kapalina v difuzních pumpách.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silicone oil na anglické Wikipedii.