Sigmund Keil

Téma Sigmund Keil bylo v historii předmětem debat a kontroverzí. Od svých počátků až do současnosti hraje Sigmund Keil zásadní roli v různých aspektech společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a pohledy na Sigmund Keil a analyzujeme jeho dopad na kulturu, politiku, ekonomiku a další oblasti. Kromě toho prozkoumáme současné trendy související s Sigmund Keil a jeho vliv na současný svět. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se snažíme osvětlit důležitost a relevanci Sigmund Keil v současném kontextu a poskytnout komplexní a aktualizovanou vizi tohoto velmi relevantního tématu.

Sigmund Keil
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939
Poslanec Sněmu Slovenskej krajiny
Ve funkci:
1940 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíKarpatoněmecká strana
Německá strana
Narození23. června 1887
Švedlár
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. června 1946 (ve věku 59 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sigmund Keil (25. června 1887 Švedlár[1][2] – 26. června 1946 Bratislava[3]) byl slovenský a československý politik německé národnosti ze Slovenska a meziválečný senátor Národního shromáždění za Karpatoněmeckou stranu, v době slovenského štátu poslanec Sněmu Slovenskej krajiny.

Biografie

V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za Karpatoněmeckou stranu, která kandidovala v alianci se Sudetoněmeckou stranou. V senátu setrval až do jeho zrušení roku 1939, přičemž na rozdíl od většiny německojazyčných členů parlamentu neztratil mandát v důsledku změn hranic ČSR po Mnichovské dohodě a zůstal politikem zbytkového Československa. V listopadu 1938 přešel do klubu německých národně socialistických senátorů v Československé republice.[4]

Profesí byl strojním inženýrem a ředitelem továrny ve Švedláru. Za druhé republiky byl jedním z oblastních vůdců strany, která nyní byla známa jako Německá strana a byla již definována jako odnož NSDAP.[5][6]

29. března 1940 se jako náhradník stal poslancem Sněmu Slovenskej krajiny místo zesnulého Gejzu Reháka.[7]

Po roce 1945 byl vydán československým úřadům a popraven.[8][3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Senát ve IV. volebním období, Archiv Národního shromáždění, 1935, s. 77. . google.cz . Dostupné online. 
  2. ↑ https://www.familysearch.org/ark:/61903/3:1:33SQ-GR7S-69L?i=503&cc=1554443&personaUrl=%2Fark%3A%2F61903%2F1%3A1%3AKZRB-M7M
  3. ↑ a b KOUŘIMSKÝ, Jan: Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky . cuni.cz . Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík . Senát Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  5. ↑ Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 920–922. 
  6. ↑ 13. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  7. ↑ 30. schůze . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ Vykonané tresty smrti . iabsi.com . Dostupné online. 

Externí odkazy