Siegfried II. z Westerburku
V dnešním světě je nevyhnutelné nebýt zvědavý na Siegfried II. z Westerburku. Ať už mluvíme o aktuálním tématu, historické osobnosti nebo přírodním jevu, Siegfried II. z Westerburku vzbuzuje ve společnosti široký zájem. Vliv Siegfried II. z Westerburku lze pozorovat v různých oblastech, od populární kultury po akademickou sféru, včetně politiky a ekonomiky. Proto je důležité důkladně prozkoumat vše, co souvisí s Siegfried II. z Westerburku, pochopit jeho důležitost a dopad, který má na naše životy. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Siegfried II. z Westerburku a prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho význam v současném kontextu.
| Siegfried II. z Westerburku | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1235 |
| Úmrtí | 7. dubna 1297 (ve věku 61–62 let) Bonn |
| Místo pohřbení | Bonnský chrám |
| Povolání | katolický kněz |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | Siegfried IV. z Runkelu a NN |
| Příbuzní | Jindřich I. z Westerburgu a Reinhard z Runkelu (sourozenci) |
| Funkce | kolínský arcibiskup (od 1275) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Siegfried II. Westerburský († 7. dubna 1297, Bonn) byl středověký německý duchovní, který mezi lety 1275 až 1297 zastával úřad kolínského arcibiskupa.
Život
Siegfried, syn runkelského hraběte Siegfrieda IV., byl vysvěcen na arcibiskupa v březnu 1275. [pozn. 1] Roku 1283 se zapletl do války o limburské dědictví, kde se postavil na stranu hraběte Reinalda z Geldern. Po prohrané bitvě u Worringenu roku 1288, v níž proti němu bojovali i občané jeho sídelního města Kolína nad Rýnem a během které padl do zajetí, byl nucen odstoupit nepřátelské straně [pozn. 2] četná území a zaplatit finanční reparace. Jeho porážky využilo i město Kolín nad Rýnem, jež si vynutilo na arcibiskupovi uznání nezávislosti.[pozn. 3] Arcibiskup zůstal v zajetí více než rok a po svém propuštění zvolil za své sídlo Bonn.
Po smrti krále Svaté říše římské Rudolfa I. se jakožto jeden z kurfiřtů zasadil o zvolení svého švagra Adolfa Nasavského novým panovníkem. 24. června jím byl Adolf v Cáchách korunován na římského krále. Siegfriedova podpora Adolfa namísto předpokládaného Rudolfova syna Albrechta byla motivována zejména snahou o opětovné získání ztracených území. Ty mu ve smlouvě z Andernachu nový král skutečně potvrdil, avšak Siegfriedovi se nikdy nepodařilo je získat nazpět. Stejně tak neuspěl ve snaze znovu připojit pod svou kontrolu území Kolína nad Rýnem. Zemřel 7. dubna 1297, jeho tělo bylo pochováno v Bonnské katedrále.
Poznámky
- ↑ K vysvěcení došlo v Lyonu, protože Kolín nad Rýnem, původní arcibiskupské sídlo, bylo od roku 1268 stiženo klatbou. Siegfried záhy po svém uvedení do úřadu klatbu zrušil.
- ↑ Hrabatům Adolfovi V. z Bergu, Eberhardovi II. z Marky a brabantskému vévodovi Janu I.
- ↑ Tohoto slibu jej ale záhy zprostil papež Mikuláš IV., který se zároveň pokoušel přesvědčit trevírského a mohučského arcibiskupa k podpoře Siegfrieda.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siegfried II of Westerburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Siegfried II. z Westerburku na Wikimedia Commons
