V dnešním světě se Seznam sochařských děl v Prachaticích stává stále aktuálnějším tématem konverzace. Ať už v akademické sféře, politice, módě nebo technologii, Seznam sochařských děl v Prachaticích zanechal svou stopu a vytvořil významný dopad na společnost. Je důležité podrobně prozkoumat vliv Seznam sochařských děl v Prachaticích na různé aspekty každodenního života a pochopit, jak změnil způsob, jakým myslíme, jednáme a jednáme. V tomto článku prozkoumáme více dimenzí Seznam sochařských děl v Prachaticích a jeho roli při utváření dnešního světa.
Seznam soch v Prachaticích obsahuje seznam sochy nacházejících se na území Prachatic.
Název | Autor | Rok výroby | Foto | Galerie | Materiál | Souřadnice | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Spravedlnost | žula | 49°0′46″ s. š., 13°59′52″ v. d. | Replika sochy Spravedlnost, která je umístěna v Nové radnici. | ||||
Spravedlnost | 1583[1] | Do roku 1903 na kašna na Velkém náměstí v Prachaticích.[1] | |||||
Josef II. | 1903–1918 na kašně na Velkém náměstí[1] | ||||||
![]() |
![]() |
kov | 49°0′50″ s. š., 14°0′17″ v. d. | ||||
Multiplexní znak 72/II[2] | Otto Herbert Hajek[2] | 1972[2] | ![]() |
![]() |
ocel, barva[2] | 49°0′51″ s. š., 13°59′53″ v. d. | |
Člověk – Ein Mensch | Otto Herbert Hajek | ![]() |
![]() |
49°0′47″ s. š., 14° v. d. | Věnována obětem totalitních režimů.[3] Název sochy se v literatuře rozchází, někde nazvána pouze německy, jinde česky, často s dovědkem.[4] | ||
Sluneční hodiny[5] | Zdeněk Šimek[5] | 1971[5], nebo 1972[6] | ![]() |
![]() |
(zbuzanský) mramor[5], (vračanský) vápenec[6] | 49°0′49″ s. š., 14°0′1″ v. d. | |
Bohumil Dobiáš ml.[7] | asi 1972/3 (?)[7] | ![]() |
49°0′52″ s. š., 13°59′56″ v. d. | Z horní části orientované na východ byl odrastraněn motiv (srpu a kladiva). Viz detail na obrázku commons:file:Prachatice, socha (015).jpg. Z odkazovaného zdroje vyplývá, že socha v místě stála již v roce 1973, ale ne v roce 1972, kdy probíhala výstavba soudu a SNB za ním. Je tedy pravděpodobné, že vznikla v roce 1972, nebo 1973.[7] Podobné dílo se nachází v Bechyni. | |||
Racek (?)[8] | 1974 (?)[8] | ![]() |
![]() |
ocel, kámen, beton[9] | 49°0′39″ s. š., 13°59′41″ v. d. | Plastika pochází ze 70., nebo 80. let 20. století. Jedná se o ztvárnění neutrální biologické formy. Místními je přezdívána jako Racek, Vodní pták, nebo Pták. Je usazena do fontány s šumavskými kameny, která byla dříve plná vody. Původně byla černá, potom kolem roku 2005 ji děti ze základní školy pomalovaly modrými pruhy v různých odstínech a v roce 2015 došlo k přetření na modrou.[9] | |
Kličící dívka s holubicí (?)[10] | pravděpodobně Jan Fišar[7] | 70. léta 20. stol.[10] | ![]() |
![]() |
(prachatický) diorit[10] | 49°0′47″ s. š., 49°0′47″ v. d. | |
Svatý Jan Nepomuk Neumann | asi 2003[11] | ![]() |
![]() |
49°0′49″ s. š., 13°59′46″ v. d. | Vyrobeno v Itálii.[11] | ||
Svatý Jan Nepomucký | ![]() |
49°0′50″ s. š., 13°59′59″ v. d. | |||||
(jehlan)[12] | 1803[10] | ![]() |
(prachatický) diorit[10] | 49°0′59″ s. š., 14° v. d. | Obelisku řeznického mistra Lenharta Stiasneho.[10] | ||
![]() |
49°0′52″ s. š., 13°59′52″ v. d. | ||||||
Městské znamení[13][14][15] | Otto Herbert Hajek[13] | 1990[13] | ![]() |
![]() |
kov[13] | 49°0′36″ s. š., 13°59′48″ v. d. | |
Pamětní deska Otakara Ševčíka[16] | ![]() |
bronz, žula[16] | 49°0′48″ s. š., 13°59′52″ v. d. | Otokar Ševčík byl hudebník, který v letech 1903–1906 vedl letní houslové kurzy v Kandlově mlýně.[16] | |||
Miroslav Raboch[17], Miroslav Houra | ![]() |
![]() |
49°0′52″ s. š., 14°0′2″ v. d. | ||||
Miroslav Raboch[17], Miroslav Houra | ![]() |
![]() |
49°0′51″ s. š., 14° v. d. | ||||
![]() |
![]() |
49°0′21″ s. š., 13°59′38″ v. d. | |||||
![]() |
![]() |
49°0′45″ s. š., 14°0′8″ v. d. | Sériový designovaný květináč, který se vyráběl z železobetonu před rokem 1989. | ||||
![]() |
![]() |
49°0′26″ s. š., 14°0′39″ v. d. | |||||
? Kotisa, ? Ševčík[P 1] | 1990[P 1] | ![]() |
![]() |
49°0′32″ s. š., 13°59′46″ v. d. | |||
49°1′10″ s. š., 13°59′51″ v. d. | Zřejmě nedochované sousoší, které stávalo na náměstí Prátelství.[18] Z původního sousoší se zachovaly dvě sevřené dlaně, které se v místě stále nacházejí a jsou součástí instalace volně ležících kamenů v místě původního sousoší.[19] | ||||||
Pomník Klementa Gottwalda | Josef Adámek[7] | 1981[7] | bronz | Architektonické zpracování Rudolf Hadrava. V roce 1990 byla socha odstraněna a roztavena. [7] | |||
Památník Osvobození Sovětskou armádou | 1975[7] | V roce 2008 odstraněno.[7] | |||||
Olbram Zoubek, Ivo Loos[7] | Původně umístěna na Velkém náměstí před Národním domem. V roce 2000 přemístěna na Malé náměstí.[7] |