V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Severovýchodní země. V průběhu historie byl Severovýchodní země tématem velkého zájmu mnoha lidí, protože měl významný vliv v různých oblastech společnosti. Od svých počátků až do současnosti byl Severovýchodní země předmětem debat, studií a obdivu a v tomto článku prozkoumáme jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Prostřednictvím podrobné a promyšlené analýzy se pokusíme osvětlit mnoho aspektů Severovýchodní země a jeho význam v současném světě. Připravte se na objevování fascinujících věcí, které jste o Severovýchodní země možná nevěděli!
Severovýchodní země | |
---|---|
Nordaustlandet (norština) | |
![]() Krajina na ostrově | |
![]() | |
Stát | ![]() |
Topografie | |
Rozloha | 14 443 km² |
Zeměpisné souřadnice | 79°48′ s. š., 22°24′ v. d. |
Délka | 145 km |
Šířka | 175 km |
Nejvyšší vrchol | Norddomen (783 m n. m.) |
Osídlení | |
Počet obyvatel | 0 |
Hustota zalidnění | 0 obyv./km² |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Severovýchodní země (norsky Nordaustlandet) je ostrov v Severním ledovém oceánu, který patří k norskému zámořskému území Špicberky. Má rozlohu 14 443 km², je druhým největším ostrovem špicberského souostroví a padesátým osmým největším ostrovem světa.[1] Leží severovýchodně od Západního Špicberku, od něhož je oddělen průlivem Hinlopenstretet, měřícím v nejužším místě deset kilometrů.
Pobřeží je členité, největším zálivem je Wahlenbergfjorden v západní části ostrova. Vládne zde polární podnebí: 11 000 km² je trvale zaledněno (největšími ledovci jsou Austfonna a Vestfonna), zbytek pokrývá tundra. Žijí zde sobi a mroži, vegetaci tvoří převážně lišejník. Celý ostrov je chráněn jako součást přírodní rezervace Nordaust-Svalbard.[2]
Severovýchodní země byla objevena anglickými velrybáři v roce 1617. Je bez stálého lidského osídlení, i když v lokalitě Kinnvika fungovala během Mezinárodního geofyzikálního roku výzkumná stanice.[3]