V dnešním světě zaujímá Severos z Antiochie (osoba, téma, datum atd.) relevantní místo ve společnosti a v životech lidí. Její vliv sahá do všech oblastí, od kultury po politiku, přes technologie a ekonomiku. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Severos z Antiochie a jak utvářela svět, ve kterém žijeme. Od jeho počátků až po jeho význam dnes budeme analyzovat různé aspekty, díky nimž je Severos z Antiochie téma, které zajímá každého. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a studií se pokusíme lépe porozumět důležitosti Severos z Antiochie v naší společnosti a v našich životech.
Svatý Severos z Antiochie | |
---|---|
![]() | |
Narození | 456 nebo 465 Sozopolis |
Úmrtí | 538 Egypt |
Svátek | 8. únor |
Státní občanství | Byzantská říše |
Vyznání | Miafyzitismus |
Uctíván církvemi | starobylé východní církve |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Severos z Antiochie (také Severus, řecky Σεβῆρος, Sevéros; jiné přídomky Velký, z Gazy,[1] Koruna Syřanů[2]; kolem roku 456 Sozopolis v Pisidii - 8. února 538 Xois v Egyptě) byl významný pozdně antický teolog a první miafyzitský patriarcha Antiochie. Je považován za světce a učitele syrské pravoslavné a koptské církve (den památky v obou je 8. února).
Severos pocházel z bohaté pohanské rodiny. Studoval rétoriku a gramatiku v Alexandrii a práva v Bejrútu. Byl pokřtěn v Tripolisu kolem roku 488 a po roce 491 se stal mnichem v klášteře Petra Iberského v Maiumě poblíž Gazy a po roce 491 se stal knězem a archimandritou. Svými miafyzitskými mnichy byl roku 508 vyslán do Konstantinopole protestovat proti jejich pronásledování příznivci chalcedonského koncilu. Zůstal u dvora tři roky a získal si důvěru císaře Anastasia I. Severos se účastnil svržení prochalcedonských patriarchů Makedonia Konstantinopolského a Flaviana Antiochijského.
S pomocí Filoxena z Mabbugu byl Severos roku 512 nakonec zvolen jako nástupce sesazeného patriarchy Flaviana a 16. listopadu 512 byl vysvěcen. Tento úřad zastával v Antiochii do roku 518, kdy z města uprchl. Z jeho antiošského období se dochovalo 125 „katedrálních homilií“.
Poté, co nastoupil císař Justinus I., Severos se v roce 518 vyhnul zajetí útěkem přes Kypr do Egypta, kde nadále vystupoval jako patriarcha a až do své smrti sloužil jako vůdce „severiánských“ odpůrců Chalcedonu. V roce 535 byl pozván císařem Justiniánem I. k jednání do Konstantinopole, kde se mu dočasně podařilo obnovit miafyzitismus s pomocí císařovny Theodory I. a místního patriarchy Anthima. V roce 536 byl spolu s Anthimem odsouzen a Severos odešel znovu do exilu do Egypta, kde zemřel 8. února 538 v Xois.
Severovy polemické spisy byly také zakázány. Jsou však známy v syrském překladu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Severus von Antiochia na německé Wikipedii.