V dnešním světě je Severomujský hřbet problém, který ve společnosti získal značný význam. Od svého vzniku upoutá Severomujský hřbet pozornost odborníků a vědců a vyvolává vášnivé debaty a diskuse. Jak čas postupuje, Severomujský hřbet je i nadále tématem zájmu a jeho dopad je stále patrnější v různých oblastech. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Severomujský hřbet a analyzujeme jeho původ, vývoj a dopady dnes. Severomujský hřbet je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a zaslouží si hluboké a informované zamyšlení.
Severomujský hřbet Северо-Муйский хребет | |
---|---|
![]() Pohled na Severomujský hřbet z Bajkalsko-amurské magistrály | |
Nejvyšší bod | 2 537 m n. m. (bezejmenná kóta) |
Délka | 355 km |
Nadřazená jednotka | Stanová vysočina |
Světadíl | Asie |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Pohoří na mapě Burjatska | |
Horniny | břidlice, rula, žula |
Povodí | Lena, Jenisej |
Souřadnice | 56°9′ s. š., 113°17′ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Severomujský hřbet (rusky Северо-Муйский хребет – Severo-Mujskij chrebet) je hřeben v ruském Burjatsku. Má délku asi 350 km[1] a je součástí Stanové vysočiny.
Jeho nejvyšším vrcholem je bezejmenná kóta 2 537 m[2] v místě 55°47′28″ s. š., 111°41′3″ v. d.
Pohoří je tvořeno žulami a krystalickými břidlicemi. Vrcholové partie mají tvary formované ledovci a po jejich obvodu jsou v nižších výškách oblé holiny.
Úbočí jsou pokryta listnatými lesy, výše (mezi 1 300 a 1 500 m) je pásmo řídkého lesa a porosty zakrslé borovice a nad nimi je alpinská tundra.
Pohoří protíná Bajkalsko-amurská magistrála 15km Severomujským tunelem.