Sestroreck
Dnes Sestroreck získal nebývalý význam v různých oblastech, ať už ve světě práce, v každodenním životě nebo v akademické oblasti. Jeho vliv se stal hmatatelným prakticky ve všech aspektech naší společnosti a má významný dopad na způsob, jakým pracujeme, pracujeme a fungujeme v digitálním prostředí. Proto je životně důležité porozumět a analyzovat hlubokým a kritickým způsobem roli, kterou Sestroreck hraje v našem každodenním životě, stejně jako výzvy a příležitosti, které její přítomnost přináší. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Sestroreck a jak má jeho přítomnost nadále relevantní dopad na dnešní společnost.
| Sestroreck Сестрорецк | |
|---|---|
 | |
.png) znak .png) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 60°6′ s. š., 29°58′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+03:00 |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Severozápadní |
| Federální město | Petrohrad |
  Sestroreck | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 45 697 (2023)[1] |
| Správa | |
| Vznik | 1714 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 812 |
| PSČ | 197701, 197704 a 197706 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sestroreck (rusky Сестрорецк, finsky Siestarjoki, švédsky Systerbäck) je vnitřněměstské území města federativního významu v Petrohradu v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl sedmatřicet tisíc obyvatel.
Poloha a doprava
Sestroreck leží u ústí Sestry do Finského zálivu. Od centra Petrohradu je vzdálen přibližně pětatřicet kilometrů severozápadně. Na území města leží přehrada na Sestře zvaná Sestrorecký razliv.
Přes město vede železniční trať z Petrohradu přes Vyborg do Helsinek. V jižní části Sestrorecku prochází petrohradský obchvat, který zde přechází na Petrohradskou hráz vedoucí na Kronštadt.
Dějiny
- Švédské osídlení na území Sestrorecku je doloženo nejpozději v roce 1643.
- Ruské sídlo zde založil car Petr Veliký v roce 1714 a později bylo pojmenováno podle řeky.
- V roce 1724 zde byla pod vedením Georga Wilhelma Henninga vybudována zbrojovka, která v devatenáctém století patřila k nejvýznamnějším v celém ruském impériu.
- V letech 1812–1864 byl Sestroreck součástí Finského velkoknížectví.
- Zároveň obec sloužila jako vojenská základna, například během Krymské války, jejíž zdejší operace bývají označovány Ålandská válka.
- Koncem 19. století stoupal význam Sestrorecku jako rekreační oblasti pro Petrohrad.
- V roce 1875 na trati mezi Sestroreckem a Beloostrovem experimentoval Fedir Apollonovyč Pirockyj jako první na světě s tramvají s elektrickou trakcí.
- Od 16. června 1925 je Sestroreck městem.
Památky a muzea
- Petropavelský chrám ruské pravoslavné církve
- Dubky - rozsáhlý park s jezerem a potoky, součást někdejší letní rezidence cara Petra Velikého, stavba se nedochovala
- zbytky lázeňských budov a sanatorií z konce 19. století
- dětské sanatorium a rehabilitační centrum Dětské duny (založeno roklu 1906) - z někdejšího komplexu dřevěných a zděných budov stojí jen jedna s bývalým kostelem
- Nádraží
- Městský hřbitov s památníkem hrdinů druhé světové války
- Muzeum Ostapa Bendera při městské knihovně
- Bronzový pomník spisovatele Zoščenka
Osobnosti
- Alexandr Nikitič Panšin (1863–1904), rychlobruslař a krasobruslař, narodil se a zemřel zde
- Leonid Andrejev (1871–1919), spisovatel, žil zde
- Nikolaj Alexandrovič Jemeljanov (1871–1872), revolucionář, narodil se zde
- Michail Michajlovič Zoščenko (1894–1958), spisovatel, narodil se zde, jeho dača byla zbořena
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sestrorezk na německé Wikipedii.
- ↑ Počet trvalé populace Ruské federace pro obce k 1. lednu 2023 (s ohledem na výsledky všeruského sčítání lidu 2020). Federální služba státní statistiky. 31. července 2023. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sestroreck na Wikimedia Commons
