Serliovský motiv

Otázka Serliovský motiv je v dnešní společnosti klíčová. Po léta je Serliovský motiv předmětem debat a výzkumu a jeho vliv sahá do různých oblastí, od politiky po vědu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Serliovský motiv a jeho dopad na každodenní životy lidí. Budeme analyzovat jeho historický význam, jeho vývoj v čase a možné budoucí důsledky. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy na Serliovský motiv a poskytneme širší a hlubší pohled na toto téma. Doufáme, že prostřednictvím této komplexní analýzy objasníme Serliovský motiv a nabídneme úplnější pochopení jeho důležitosti v dnešní společnosti.

Vývoj benátského okna
Andrea Palladio Palazzo della Ragione (1549) Vicenza v Itálii

Serliana je benátské (trojdílné) okno, označované někdy jako palladiovský motiv[1][2], je architektonický prvek v podobě okenního otvoru zakončeného obloukem se dvěma malými bočními obdélníkovými otvory.

Původ

Tato architektonická struktura byla využívána již ve starém Římě ve vítězném oblouku. V době renesance, byl nejprve popsán Sebastianem Serliem (1475–1554) v práci Architettura (1537)[3] – odtud název serliana[4]. Mistři stavitelé 16. století začali tento antický motiv znovu používat. Benátské okno získalo světovou proslulost, ale především Andrea Palladio, který použil toto řešení na svých starších budovách, například v Palazzo della Ragione v Vicenza – odtud také název palladianský motiv[5].

Zpočátku měla výška (poloměr oblouku) okna odpovídat jedné třetině výšky postranních obdélníků. Brzy však bylo od tohoto pravidla  ustoupeno.

Symetrie a třídílnost benátského okna připomíná oltářní triptych.

Současnost

Na konci 19. století využívali často tento motiv v novorenesančních kamenných měšťanských domů. Podobě stylizovaných forem bylo použito architekty Art-deco. Dnes se často objevuje jako citace v nově postavených bytových objektech a budovách.

Galerie

  • Antický vzor ve svatyni Hadriana v Efezu
    Antický vzor ve svatyni Hadriana v Efezu
  • Palazzo del Te v Mantově
    Palazzo del Te v Mantově
  • Sv. Barnabáš a sv. Pavel v Miláně
    Sv. Barnabáš a sv. Pavel v Miláně

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serliana na polské Wikipedii.

  1. ↑ BUCHER, Ward: Dictionary of building preservation. Wiley-Interscience, 1996, s. 322. ISBN 0471144134. . (anglicky)
  2. ↑ Sztuka świata. Słownik terminów L-Ż. tom 18. Warszawa: Wydawnictwo Arkady, 2013, s. 121. ISBN 978-83-213-4727-1.
  3. ↑ David Watkin: A history of Western architecture. Laurence King Publishing, 2005, s. 231. ISBN 1856694593. . (anglicky)
  4. ↑ Andrea Palladio: The Four Books on Architecture. MIT Press, 2002, s. xiii. ISBN 0262661330. . (anglicky)
  5. ↑ Stefan Grundmann, Ulrich Fürst: The architecture of Rome: an architectural history in 400 presentations. Edition Axel Menges, 1998, s. 359. ISBN 3930698609. . (anglicky)

Literatura

  • Wilfried Koch: Baustilkunde. München: Orbis, 1994. : , 1994. ISBN 3-572-00689-9. SBN 3-572-00689-9. (německy)
  • Lexikon der Kunst. T. 9. Erlangen: Karl Müller Verlag, 1994, s. 74. (německy)

Externí odkazy