Sekernice

Tento článek se bude věnovat tématu Sekernice, které bylo předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Od nepaměti vzbuzovala Sekernice zvědavost a intriky lidstva a vzbuzovala jak obdiv, tak kontroverzi. V průběhu historie hrál Sekernice významnou roli ve společnosti a ovlivňoval způsob, jakým lidé navazují a vnímají své prostředí. V tomto smyslu je nezbytné důkladně analyzovat a porozumět mnoha aspektům Sekernice s cílem rozšířit naše znalosti a vidění světa kolem nás. Tímto způsobem se snažíme osvětlit různé důsledky a dopady, které Sekernice měl a má i dnes.

Sekernice
Сокирниця
Sekernice – znak
znak
Sekernice – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice48°7′27″ s. š., 23°23′59″ v. d.
Nadmořská výška183 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastZakarpatská
OkresChust
Sekernice
Sekernice
Správa
PSČ90450
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sekernice,[1] též Sokernice[2] (ukrajinsky Сокирниця, rusínsky Сокырниця, maďarsky Szeklence) je vesnice v městské komunitě Chust v Zakarpatské oblasti na Ukrajině.[3]

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1373, kdy ves byla uvedena pod názvem Zeglenk, podruhé byla uvedena v roce 1389 pod názvem Zeklenche; současná jména jsou zaznamenána od roku 1773. V roce 1910 žilo v obci 2 496 obyvatel – Rusínů a Němců. Do podepsání Trianonské smlouvy byla obec součástí Uherska, poté byla součástí Československa. Za první republiky zde byl poštovní úřad s názvem Sekernice.[1] V roce 1930 měla obec 3 197 obyvatel, z toho 2 547 Rusínů, 589 Židů, 43 Čechů a Slováků, 16 Maďarů a 2 cizinci.[4] Dne 16. března 1939 byli u Sekernice síčovci při ústupu z Chustu zastřeleni českoslovenští četničtí strážmistři Fořt a Šafařík.[5][6][7] Od roku 1945 obec patřila Sovětskému svazu, resp. Ukrajinské sovětské socialistické republice; nakonec od roku 1991 je součástí samostatné Ukrajiny.

Pamětihodnosti

Nejstarší stavební památkou je chrám svatého Mikuláše Divotvůrce, který pochází z roku 1704. Chrám byl postaven ve vesnici Trstník (tehdy Šašvar) a v roce 1770 byl přemístěn do Sekernice. Chrám a k němu příslušná zvonice jsou ukrajinské národní kulturní památky.[8]

Rodáci

Fotogalerie

  • Chrám sv. Mikuláše
    Chrám sv. Mikuláše
  • Chrám sv. Mikuláše
    Chrám sv. Mikuláše
  • Železniční zastávka Сокирниця
    Železniční zastávka Сокирниця

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сокырниця na rusínské Wikipedii.

  1. ↑ a b Statistický lexikon obcí v Republice československé. Díl IV.. : , 1930. Dostupné online. 
  2. ↑ Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: , 1922. Dostupné online. S. 22. 
  3. ↑ Децентралізація в Україні. decentralization.gov.ua . . Dostupné online. 
  4. ↑ Регіональний інформаційний центр "Карпати" » PODKARPATSKÁ RUS. Seznam obci. . . Dostupné online. 
  5. ↑ SOS Prapor 38/Chust : Stráž obrany státu. Valka.cz . . Dostupné online. 
  6. ↑ Památník příslušníkům policie a četnictva - Policie České republiky. www.policie.cz . . Dostupné online. 
  7. ↑ Pamětní deska Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz . . Dostupné online. 
  8. ↑ Про внесення об'єктів культурної спадщини національного значення до Державного реєстру нерухомих пам'яток України. Офіційний вебпортал парламенту України . . Dostupné online. (ukrajinsky) 
  9. ↑ Jindřich Heřkovič (1923 - 2012). www.pametnaroda.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Sekernice na Wikimedia Commons