Sedloňovská vrchovina
Dnes vstoupíme do fascinujícího světa Sedloňovská vrchovina, tématu, které upoutalo pozornost a zájem lidí po celém světě. Sedloňovská vrchovina je relevantní téma v dnešní společnosti a vyvolalo řadu diskuzí a debat v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy Sedloňovská vrchovina, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad. Ponoříme se do jeho významu v populární kultuře, jeho vlivu na politiku a jeho implikací v každodenním životě lidí. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Sedloňovská vrchovina.
| Sedloňovská vrchovina | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 841 m n. m. (Špičák) |
| Nadřazená jednotka | Náchodská vrchovina |
| Sousední jednotky | Hronovská kotlina, Krkonošské podhůří, Orlické hory, Levínská vrchovina/Wzgórza Lewińskie/Lewiner Bergland, Ohnišovská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Dobrošovská vrchovina, Dobřanská vrchovina, Uhřínovská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Polsko |
| Povodí | Labe |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sedloňovská vrchovina je geomorfologický okrsek Náchodské vrchoviny, kterou tvoří společně s Hronovskou kotlinou, Červenokosteleckou pahorkatinou a Ohnišovskou pahorkatinou. Nejvyšší vrchol Sedloňovské vrchoviny je Špičák, který se nachází v Dobřanské vrchovině.
Popis
Sedloňovská vrchovina ze skládá z těchto podokrsků:
- Dobrošovská vrchovina (nejvyšší vrchol je Strážnice východně od Borové na polské straně hranice 700 m n. m.; na české straně 695 m n. m.)
- Dobřanská vrchovina (nejvyšší vrchol je Špičák 841 m n. m.; někdy je udáván sousední vrchol Plasnický Špičák 833 m n. m., jenž je druhým vrcholem téže hory)
- Uhřínovská vrchovina (nejvyšší vrchol je Podolský kopec 737 m n. m.)
Sedloňovská vrchovina se táhne od Náchoda jako Dobrošovská vrchovina v prostoru mezi levým břehem řeky Metuje až do soutoku s Olešenkou v Pekle, poté podél jejího pravého břehu až k Novému Hrádku, zatím co na severu sousedí s Levínskou vrchovinou (Wzgórza Lewińskie, Lewiner Bergland) resp. částečně je s ní totožná v oblasti na jih od Chudobské sníženiny. Nejznámějším vrcholem této části je Dobrošov (624 m n. m.) s vyhlídkovou restaurací, z níž je překrásný pohled zejména na Hronovskou kotlinu, na město Náchod a na okolní i vzdálené hory.
Za údolím Olešenky, za jejím pravým břehem, pak pokračuje jako Dobřanská vrchovina přes Chřiby (775 m n. m.) až nad Deštné v Orlických horách, nad nímž vrcholí svým nejvyšším bodem (Špičák 841 m n. m.), a táhne se dál jižním směrem až nad pravý břeh říčky Bělá. Odtud pokračuje dále na jih jako Uhřínovská vrchovina až k řece Kněžná.
Sedloňovská vrchovina vytváří v podstatě bezprostřední západní podhůří Orlických hor, na něž navazuje, zatím co dále na západ od ní se toto podhůří dále snižuje do České kotliny Ohnišovskou pahorkatinou.
Reference
- Geoportál ČÚZK - http://geoportal.cuzk.cz
- Šebesta, D.: Geomorfologické poměry povodí Olešenky. In: Východočeský sborník přírodovědný - Práce a studie 12 (2005), s. 15 - 28 (ISBN 80-86046-75-3)