V dnešním světě se Schueberfouer stal vysoce aktuálním problémem a jeho dopad se odráží v různých oblastech společnosti. Jeho vliv sahá od politických a ekonomických aspektů až po kulturní a sociální aspekty. Je to téma, které vyvolalo velký zájem a vyvolalo debatu na všech úrovních, od akademických kruhů až po každodenní konverzace. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Schueberfouer a analyzujeme jeho dopad dnes, stejně jako možné důsledky, které má pro budoucnost.
Schueberfouer | |
---|---|
![]() | |
Místo | Glacis |
Země | Lucembursko |
Datum založení | 1298 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Schueberfouer je lidová veselice pořádaná každoročně v Lucemburku. Koná se ve čtvrti Limpertsberg na prostranství Champs de Glacis. Začíná ve středu, čtvrtek nebo pátek předcházející svátku svatého Bartoloměje (24. srpen) a trvá dvacet dní. Slavnost je zahájena průvodem kapel po ulicích města. Hudbu k němu složil Michel Lentz a říká se mu Hämmelsmarsch podle toho, že původně v něm chodili pastýři se stády ovcí.
První zmínka o lucemburské tržnici pochází z roku 1225. V roce 1340 udělil Jan Lucemburský městu právo pořádat na svatého Bartoloměje osmidenní výroční trh.[1] Pro velký zájem byl trh roku 1610 přesunut na volnou plochu za městskými hradbami.
Název je odvozen z místního názvu Schuedbierg (také Helleggeescht-Plateau) a výrazu fouer, který v lucemburštině znamená „trh“. Jiné vysvětlení operuje s německým slovem schober („stoh“), protože akce se koná po žních.[2]
Až do konce osmnáctého století byl Schueberfouer primárně obchodní záležitostí, prodávaly se zde látky, potraviny i dobytek. Postupně převládl zábavný program a prodlužovalo se trvání slavnosti. Návštěvníky přitahují pouťové atrakce včetně ruského kola i stánky s občerstvením, typickými specialitami jsou smažená ryba v těstíčku, bramboráky a vafle.
Schueberfouer patří k nejstarším a největším jarmarkům v Evropě, nabízí okolo 180 atrakcí a navštíví ho více než dva miliony lidí ročně.[3] Tradice byla zařazena mezi mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva.