Salvatore Pappalardo
V dnešním světě se Salvatore Pappalardo stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už se jedná o aktuální téma, významnou osobnost nebo relevantní událost, Salvatore Pappalardo vzbuzuje zvědavost a pozornost jedinců z různých prostředí a kultur. Jeho dopad a význam přesahuje hranice a generace, což z něj činí téma univerzálního významu. V tomto článku důkladně prozkoumáme Salvatore Pappalardo a analyzujeme jeho vliv na dnešní svět. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a důkazů se budeme snažit plně pochopit důležitost a dopad, který má Salvatore Pappalardo na současnou společnost.
| Salvatore Pappalardo | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 21. ledna 1817 Katánie |
| Úmrtí | 9. února 1884 (ve věku 67 let) Neapol |
| Žánry | opera, klasická hudba a duchovní hudba |
| Povolání | hudební skladatel a dirigent |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Salvatore Pappalardo (21. ledna 1817 Catania– 9. února 1884 Neapol) byl italský dirigent a hudební skladatel.
Život
Narodil se v Catanii 21. ledna 1817. Jeho rodiče byli Ignazio Pappalardo a Caterina rozená Corsaro. Hudební studia začal ve svém rodném městě. Dále studoval na konzervatoři v Palermu, kde byl jeho učitelem Pietro Raimondi. Vrátil se Catanie a se stal dirigentem Teatro Comunale di Catania. V roce 1841 byl jmenován profesorem kontrapunktu na Královské hudební škole Ospizio Reale di Beneficenza.
V roce 1855 se přestěhoval do Neapole. Obdržel titul Compositore da camera dal Conte di Siracusa, Leopoldo Beniamino Giuseppe di Borbone, fratello del Re delle Due Sicilie (Dvorní skladatel hraběte ze Syracus Leopolda Benjamina Josepha de Bourbona, bratra krále obojí Sicílie). Kromě toho působil jako profesor kontrapunktu na konzervatoři Albergo dei Poveri.
Zkomponoval 8 oper a značné množství církevní hudby. Nejúspěšnější však byla jeho komorní hudba, zvláště jeho sbírky písní s doprovodem klavíru a smyčcová kvarteta a kvinteta. Přispíval rovněž do hudebních rubrik neapolských novin. Některá díla jsou podepsána pseudonymem Paraladopp (přesmyčka příjmení).
Pappalardo zemřel ve svém domě v Neapoli 9. února 1884 ve věku 67 let.
Dílo
Opery
- Francesca da Rimini (1844)
- Il Corsaro (Neapol, 1846)
- La figlia del Doge (Catania, Teatro Comunale Provvisorio, 1855)
- L'atrabiliare (Neapol, Teatro Nuovo, 1856)
- Mirinda (Neapol, Teatro San Carlo, 1860)
- Gustavo Wasa (Neapol, 1865)
- Le diavolesse (Neapol, 1878)
- Le due ambasciatrici (neprovedeno)
Jiné skladby
- Serenata op. 3
- Messa da Requiem
- 3 Salve Regina pro tenor s doprovodem malého orchestru
- Antifona della Rivelazione
- Sbírka osmi náboženských skladeb pro jeden, dva nebo tři ženské hlasy a ženský sbor
- Sbírka tří vokálních melodií a romance
- Brezze del Sebeto, tři písně (1850)
- Smyčcový kvartet op. 18
- Fantasie per violino, contralto e violoncello
- Fantasie per pianoforte, flauto, violino e violoncello
- Duetto per due violoncelli
Literatura
- Corrado Ambìveri: Operisti minori: dell'ottocento Italiano. Gremese Editore, 1998 ISBN 88-7742-263-7
- Francesco Pastura: Secoli di musica catanese. Niccolò Giannotta, Catania 1968
- D. Danzuso, G. Idonea: Musica, musicisti e teatri a Catania (dal mito alla cronaca). Pubblisicula Palermo 1990
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Salvatore Pappalardo na Wikimedia Commons - Volně přístupné partitury děl od Salvatora Pappalarda v projektu IMSLP
- Životopis Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine. (italsky)
